Všemožné myšlenky

2008-04-27T03:59:00.000-07:00

Nedaleko mého bydliště nedávno vznikla malá prodejna s potravinami. To by mě až tak za srdce nebralo, do domácnosti nakupuji jednou měsíčně ve velkém a v supermarketu, protože ceny drobných obchodníků by můj skromný finanční rozpočet abosutně zruinovaly. Leč podnikavá paní majitelka zařadila do svého sortimentu i obložené chlebíčky a to dokonce za velmi rozumnou cenu. A chlebíčky, to je moje, na ty mě utáhla jako na vařené nudli! Tu a zam jsem si zvykla na malou zastávku v jejím obchodě, odkud jsem si odnášela - na půlce malého papírového tácku uhledně zabalen - chlebíček se šunkou a půlkou vajíčka. Můj zvyk si paní za pultem brzo zapsala do své šedé kůry mozkové a jakmile se objevím ve dveřích, už ten majonézou zalitý nezdravý výdobytek civilizace pro mne balí do tenkého papíru v úhlednou stříšku. V maličkém krámku nikdy nebývá nával, většinou jsem tam jedinou zákaznicí a tak to jde ráz na ráz. V pátek jsem vešla - a u pultu stál starší pán. Dostala jsem čas se porozhlédnout a do oka mi padlo: vida, vedle řádky chlebíčků jsou tu dnes k mání i pěkné vypečené smažnky s kyselou okurkou a cibulí! "Hrome, začínám být strašně konzervativní a tady jako uminutá na ty chlebíčky s vajíčkem, dnes si dám pro změnu tu smaženku," dumám. Jenomže v tu chvíli už mi usměvavá prodavačka podává obligátní papírovou stříšku a natahuje ruku. Neměla jsem sil jí oznámit, že ten chlebíček dnes nechci, že mám zálusk na něco jiného. Pokorně jsem jí nasypala do dlaně pečlivě odpočítaných dvanáct kaček a přidala úsměv za její "předvídavost". Ne, nejsem osoba submisivní, ale co kdybych odmítnutím otřásla její vnitřní rovnováhou?

2008-03-30T07:59:00.000-07:00

Zdá se, že vyplácení nemocenských dávek vede od špatného k ještě horšímu. Když prý lidé nedostanou za první tři dny zaplaceno, zneužívají toho a nemoc protahují, začínají tvrdit poslanci. Zdeněk Škromach před časem navrhl, aby se ty první tři dny nemusely prokazovat neschopenkou, tím že nemocný ještě víc škoduje, když musí u lékaře zaplatit za vyšetření. Rozumné? Pouze zdánlivě. Je totiž víc než jasné, že pokud lidé nebudou muset svoji pracovní neschopnost dokádat potvrzením, najdou se tací, co se na nemoc pouze vymluví a v té době budou vesele pracovat na chalupě či konat cokoli jiného, co s nemocí vůbec nesouvisí. A kvůli tomu přece údajně to krácení nemocenské vzniklo, aby se něco takového dost dobře nevyplatilo. Nu, finančně se to opravdu nevyplatí, ale jinak...? Jesti toto bude úředně posvědeno, některý údajně "nemocný" si vesele užije neplaceného volna, které je teď v mnohých profesích těžko získat. A ostatní? Hanba mluvit, vždyť to zase bude jen a jen o penězích! To volno budou mít ti, co jsou finančně za vodou a do práce chodí jen tak, jen aby se neřeklo. A to poctivci? Jó, tak ti holt budou mít zase jen tu smůlu!

2008-01-07T11:37:00.000-08:00

Ahoj lidičky, jak se máte v novém roce? Nějak dlouho jsem tu nic nepsala, asi to bude tím, že jsem měla hodně napilno. Musela jsem oběhat všechny důležité doktory, absolvovat (patrně naposled) nezbytná vyšetření, nechat si napsat léky, které mi vydrží alespoň na pár měsíců, protože jak ten povedený Spejbl se svým Hurvínkem prosadil povinné platby, je mi jasné, že takováto položka mi napříště bude pořádně užírat z rozpočtu, pokud si ji vůbec budu moci dovolit. Taky pokoupit něco do špajzu na zlé časy (i když co to kecám, kdy za mých padesát let života nebyly nějaké zlé časy). Že je tohle všechno zybtečné a že se tím vytrhnu jen na dobu velmi krátkou? Je to tak, ale aspoň mám pocit, že když mě za mou poctivou celoživotní práci všichni okolo vykořisťují a obírají, já udělala pro rodinný rozpočet maximum. Tedy, v mezích slušností, pochopitelně. Jinak bych si mohla natáhnout na ksicht punčochu a jít vyloupit nějakou banku nebo se pro pobavení štamgastů svlékat někde v baru u tyče, to ovšem mé zásady nepřipouštějí. Proto mám smůlu. Tak aspoň dodatečně, spolutrpící, šťastné a veselé a do té mizérie aspoň trochu humoru! Těm zmetkům, co si vyskakujou a problémy nemají, těm přeju leda na...!

2007-11-12T09:08:00.000-08:00

Tak jsem si dnes přečetla, jak se to má s průměrnými platy. Že se člověk rozhodně nemá zlobit, když ten průměrný plat nemá, protože to se přece rozumí, průměrný znamená celkovou částku podělenou počtem příjemců a mít všichni stejně, to prostě nemůžeme, oni nám ten průměr "kazí" ti s vysokými příjmy! No jo, pravím já, to nám to ale kazí hodně! Já mít průměrný plat, s nikým samou pýchou nemluvím. (Ale to se asi skoro po čtyřiceti odpracovaných létech nehodí, co by s tím ta bába dělala, na co by potřebovala tolik peněz!) Všichni mí známí a přátelé jsou na tom stejně, i přátelé jejich přátel a jejich známí a příbuzní. Tak nevím... buď se prostě nestýkám s těmi správnými lidmi a nebo (což mi připadá pravděpodobnější), těch pár lidí co nám ten celostátní průměr "kazí" musí mít platy tak horentní, že to nemá obdoby. Nechci nikomu závidět, tím méně závidět něco tak přízemního, jako peníze. Ale jen mně napadá, že těm nebohatým se nedostává na vzdělání pro děti, na řádnou lékařskou péči a na podobné důležité věci, nikoli na přepych, na drahá auta, bazény s vilami a zahraniční dovolené. A jak se asi na světě uplatní děti, které takhle vyrůstaly???

2007-10-11T08:34:00.000-07:00

Upřímně přiznávám, že nemám příliš velký smysl pro humor. Ale když si občas přečtu nějaký ten aktuální článek na Novinkách, tak to mě dokáže rozesmát skoro pokaždé. Jako tuhle ten titul: "Čunek vystěhováním Romů neporušil zákon." Jak je to dlouho, co se všude propitvává situace, že si ten zlotřilý pán opovážil vystěhovat ubohé Cikány! Ne, nejsem rasista. I když teď možná leckterého čtenáře pobouřím svým stanoviskem, obecně Romům docela fandím - poznala jsem mnohé, kteří jsou slušní, čestní, pracovití, prostě takoví, jaký by měl být každý člověk na této planetě. Bohužel takoví ale nejsou všichni ba dokonce ne ani většina, to si musíme přiznat. Většina této etnické skupiny je značně problémová. A jestliže se vyskytnou někde tací, co působí problémy a ještě k tomu ani neplatí nájemné, naprosto nechápu, proč je provětráván a souzen jako ničema jediný člověk, který byl schopen s takovými lidmi rázně zatočit. Kdybych tak neplatila činži já, to bych bydlela pod mostem raz dva. A nikdo by nelitoval mě ani ty, kdož by mně pod ten most vystěhovali. Protože já mám tu smůlu, že holt jsem bílá s malým bé!

2007-10-01T08:39:00.000-07:00

Tak mě posledně napadlo, nakolik se lidé za posledních sto let změnili. A nemyslím si, že k lepšímu. Mám na mysli jeden konkrétní případ. Když kdysi někomu zemřelo dítě, odevzdaní rodiče i příbuzní řekli "Pánbůh dal, Pánbůh vzal" a rodiče si do devíti měsíců pořídili nové, vždyť koneckonců, jak praví jeden obhroublý vtip, tento výrobní proces je velmi příjemný. Lékařská věda nedovedla definovat pojem "rizikové těhotenství" a tudíž docházelo k mimovolným potratům, ale třebaže netvrdím, že na svět přicházely výhradně nejsilnější a tudíž naprosto zdravé děti, přece jen narození každého potomka jasně signalizovalo, že se nejedná o žádné nedochůdče, kterému se na tento svět snad vůbec ani nechtělo. Pravda, lékaři také nedokázali už v lůně matky rozpoznat, že dítě bude defektní a tím pádem přicházeli na svět různí mrzáčkové. Jenomže, vážení, ruku na srdce - je dnes lépe? Defektní děti se rodí stejně, protože stačí prohlásit, že rodiče jsou silně věřící a tudíž proti přerušení těhotenství byť i ze zdravotních důvodů - a rázem je tu ještě dopad na celou společnost, protože lékaři se snaží na těch malých ubožáčcích pokusničit a pod rouškou humánní nápomoci se na to plýtvají peníze každého člověka, který si platí zdravotní pojištění a tím pádem se potom na spoustu průměrně nemocných nedostává. Podporovaná riziková těhotenství a umělá oplodnění přivádějí na svět zástupy dětí, které jsou sice chtěné nebo v mnohém případě vysloveně vytrucované na osudu, ovšem za cenu, že ty nechtěné, odložené, zavržené a odebrané nesvědomitým rodičům jsou vychovávané v dětských domovech - a každý člověk dobře ví, že ten "domov" může být v tomto případě pouze v uvozovkách. Tak co, nebylo by už konečně na čase se neplést tomu Stvořiteli do řemesla, říkat jako kdysi "dal a vzal" a těm nenapravitelně bezdětným bez průtahů svěřovat do péče ty malinké tvorečky, kteří měli to neštěstí, že se narodili v nesprávnou chvíli na nesprávném místě?

2007-09-10T09:14:00.000-07:00

Jeden by si myslel, že když chce člověk stanout na nějakém hodně vysokém světském postu, musí mít k tomu také odpovídající vzdělání, široký rozhled, zkrátka, že to musí být NĚKDO. Že ale opak je pravdou, to skoro na každém kroku potvrzuje americký prezident Bush. Jeho bláboly bavily už v předvolební kampani lidi po celém světě. Většina z nich byla ale mínění, že takového kašpara Američani přece do funkce nezvolí. Zvolili. (Nebo peníze a vliv jeho rodiny způsobily, že přes sporné výsledky zvítězil). Sedí si na nejprestižnějším prezidentském stolci světa a vesele se blamuje dál. Austrálii si vesele plete s Rakouskem, organizaci OPEC se sdružením APEC - a svět jde dál. Marně se obyčejný člověk ptá: "Probůh, když je jeho rodina tak vlivná a bohatá, to mu nemohli do hlavy nacpat nějaké vzdělání třeba násilím?" I když - jak známo, komu není shůry dáno, za peníze ani v apatyce nekoupí. A proč taky, že? Když si za peníze na tomto světě koupí všechno ostatní, dokonce i místo prezidenta? Ale víte co? Docela mně zajímá, jak dlouho se ještě Američané nechají takhle vodit za nos.

2007-08-28T08:46:00.000-07:00

Kdybych měla uvést, na kterého ze současných politiků si potrpím, bylo by to za nula bodů, nemusím ani jednoho. Často diskutovaný pan Paroubek je mezi nimi už úplně někde na chvostě. Teď ale konečně také jednou trefil hřebík na hlavičku ve sporu o americký radar. Vadí mu, že vláda nekomunikuje se starosty obcí, kterých by se vybudování radarové stanice týkalo, že místo sebe nastrkuje vládního zmocněnce, kterému nejde o vyhovující zprostředkování mezi vládou a starosty a pouze donekonečna opakuje, jak je důležité u nás ten radar postavit. Paní parkanová zase, místo aby jednala, skládá oslavné častušky. Což je pravda. Paroubek sám by se prý přikláněl k návrhu, aby se vybudování radaru rovnou neodmítalo, ale aby se vyčkalo až po amerických prezidentských volbách, až bude jasná další politická strategie USA. To zní rozumně, kdybych byla na to téma tázána já, odpověděla bych stejně. Ale právě pro tu nelásku ke statnému panu předsedovi, nedovedu se z jeho rozumné odpovědi jaknáleží radovat. Vyjádřila bych to starým českým pořekadlem: "Ale co, i slepé kuře ovčas najde zrno."

2007-08-16T08:49:00.000-07:00

Tak se mi zdá, že žijeme pod vládou šašků. Pravda, jaksi průběžně, abychom se jim nesmáli, udělají občas nějaký podraz na chudý lid a odhlasují něco, co mu pořádně sáhne do peněženky, ale potom zase hned vymyslí něco, co je jen a jen k smíchu, i když to na první pohled tak nevypadá. Jako teď ty rozšířené zóny placeného parkování po Praze. Je kolem toho zmatků, peněz to také nestojí málo, lidé jsou naštvaní a samozřejmě se zatím nesmějí. Ale začnou se posupně řehtat, až jim konečně dojde, že ta vrchnostenská banda jim zase vytáhla z kapsy nějaké poplatky za nic, protože s koupenou kartou nebo bez ní, v Praze prostě v klidu nezaparkují nikdy. I každé malé dítě by pochopilo, že je tomu tak proto, že aut je prostě mnoho a parkovacích míst málo. A koneckonců, oni to ti soudr... pardon, vládní představitelé také vědí, ale nepálí je to. Oni mají svá místa vyhrazená a aby byli spokojení obyčejní lidé, o to jim přece vůbec nejde. Hlavně aby se zase nějakou kapkou naplnila státní pokladna, aby bylo co rozfofrovat.

2007-08-01T08:41:00.000-07:00

Čtvrtině Čechů prý hrozí infarkt nebo mrtvice, protože mají vysoký tlak. To je současná oficiální statistika. A je prý pravděpodobné, že lidí takto ohrožených je ještě víc, protože mnozí to vůbec nevědí a proto se neléčí a do statistik nespadají. Jako příčina je uváděno přesně v tomto pořadí: kouření, nadměrná spotřeba alkoholu a soli, nadváha a stres. Já tedy nevím, ale řekla bych, že největší příčinou je právě to poslední jmenované, totiž stres. Jako malá holka jsem jezdila ke vzdálenému příbuzenstvu na venkov. Všichni početní příbuzní i jejich přátelé (jedno zda muži či ženy) baštili mastné, až se jim prášilo od huby, na talíři si dosolovali hotovými závějemi, kouřili ty nejsprostší cigarety bez filtru, většina z nich do sebe lila pivo i tvrdý alkohol jako do kanálu a žádný nevážil pod metrák. To jediné, co jim na rozdíl od dnešních lidí v žití scházelo byl stres. Nikdy nebylo třeba tak rychle nakrmit krávu, svézt seno před bouřkou nebo stihnout autobus na směnu do fabriky, aby nezbyl čas na dopití ohromného hrnku černého kafe, na zakousnutí buchty či bramborové placky, na pár šluků z levné cigarety. Nikdo si nehonil triko, protože na běžné životní potřeby stačilo co si vydělali a vypěstovali k tomu na vlastních pozemcích, životní pohodu neviděli v majetku. Vlastní střechu nad hlavou, to jo, svůj barák měla každá rodina! Ale už televizi jen tu a tam někteří, stejně jako lednici, za přepych se považoval mixér nebo elektrická remoska. Auto neměl v celé vesnici nikdo a každý by si asi jen poklepal na čelo, že přece nebude platit jeho údržbu a benzín a ještě se nechá buzerovat od policajtů. Má zdravé nohy a v kůlně ještě předválečné poctivé kolo, to do deseti kilometrů stačí a dál se prostě dojede autobusem. Předměty jako myčka na nádobí nebo sekačka na trávu byly neznámé a soudím, že i kdyby známé byly, každý vesnický chlap by o manželku nebo dceru přerazil hůl, pokud by po nich zatoužila, protože umejt nádobí musí pořádná holka dokázat už jako malý pindě a posekat trávu zvládne každý kluk, jen co udrží kosu. A ženské k chlapům s těmito názory zbožně vzhlížely, když jim do chalupy dovalili (většinou stejně za peníze, co si ženy samy vydělaly v místním JZD) "poloautomatickou" pračku, která dovedla ohřát napuštěnou studenou vodu na požadovanou teplotu a po otočení knoflíku se v ní točila vrtulka, místo aby bylo třeba pracně drbat prádlo na valše v neckách, jestli to vidí maminka v nebi, ta asi kouká! Nervovat se, běhat ve stresu, proč? Vždycky musel zbýt nějaký čas na posezení s rodinou, na rozvleklé povídání se sousedkou přes nízký plůtek, na partičku karet s kamarády... a ze světa odcházeli způsoby velmi rozličnými, ale na mrtvici jen málokdo a všichni vesměs ve vysokém věku.

2007-07-25T09:21:00.000-07:00

To jsou mi věci, čím dál prapodivnější na tomto světě. Moje babička měla v dětství chůvu, která jí bezmezně milovala. Babička ale byla jako panské dítko poněkud zpovykaný fracek, který té lásky zneužíval. Největší radost jí činilo, když jí chůva vzala "na koníčka", posadila si ji na záda a po čtyřech s ní oblézala rozměrné pokoje. Když přitom natrefily služku Francku, která myla podlahu, babička přitom svého "koně" nabádala, aby nepil z Francčina kýble vody, protože kdyby se té špíny napil, tak umře. I to rozmazlené děcko už mělo zafixované, že něco prostě ke konzumaci není. Zatímco nedávno jsem se dočetla o jednom indickém chlapci, který prý odmalička popíjí benzín. Asi každý mi dá zapravdu, že pití benzínu je nebezpečnější než pití špinavé vody z podlahy. Ze špinavé vody může být někomu špatně, někdo z ní nanejvýš může dostat tyfus. Zatímco benzín je neřád sám o sobě. Osobně mně zaráží, jak to ten kluk vůbec může do sebe dostat, že mu to nesmrdí, no ale proti gustu žádný dišputát, jak známo. Benzím však působí na mladý organismus jako návyková droga, chlapec je díky svému zlozvyku už v mladém věku agresívní a nezvladatelný. Co s tím? Asi budu působit jako potvora, ale já bych doporučila tomu vejlupkovi dopřát neomezený přísun. Převychovat se zjevně nedá, to už se prokázalo v průběhu let. No a když se brzo upije (ubenzíní nebo jak by se to dalo říci), přestane hrozit, že ve svých agresívních záchvatech někomu ublíží.

2007-07-12T08:24:00.000-07:00

"Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme - už jsme tu. " Tak se kdysi rozverně ohlašovali po dlouhé nepřítomnosti naši dědečkové a pradědečkové ( a v závěsu při tom asi měli stejně rozverné babičky a prababičky, ať se dnešní doba tváří jakkoli odmítavě k tomuto mému tvrzení) . Já měla právě dovolenou. Použila jsem ji skutečně pouze k relaxaci, užitečného jsem neudělala snad ani za pětník. Prostě jsem z těch posledních časů byla nějak vyždímaná, vyšisovaná, musela jsem se zfláknout úplně od všeho, uchýlit se do samoty (nikoli - bohužel - do hluboké samoty například amazonských pralesů, pouze do svého království, do jednoho malého domečku v jižních Čechách). Když jsem teď nazpět, cítím se bezbranná, jako nahatá ba ještě víc. V té izolaci jsem měla svůj řád, své světlé i tmavší chvilky, ale hlavně svůj klid. Zde, v "civilizaci," zase zním a rezonuji naplno, hlavnmě díky erudovanému zpravodajství: Jedna ženská v babském věku se provdala za mladíka, který je synem nevyhlášenějšího teroristy(no a proč ne, ať si to užijou), slavná česká modelka se na jisté řecké pláži povalovala úplně nahá ( tak hergot lidi, o co jde? I já si kdysi na nudapláži na Rujaně se svým pozdějším manželem užívala úplně bez šatů! A ujišťuji vás, že tenkrát jsem měla tělo, za kterým se na té našlapané pískovině každý ohlédl, při výšce 178 centimetrů to bylo 93 - 63 - 93, hotová klasika. (a dneska po tom pes neštěkne). Taky vybíjíme drůbež se zhoubnou chřipkou (kolik snahy asi lidé dali napřed do činností, které tu nákazu pomáhaly rozšířit?). Prostě - jsem už zase v pr... pardon, v civilizovaných končinách!

2007-05-28T08:52:00.000-07:00

Docela mne vzala úvaha v tisku, zda by měli být nějak postiženi pracovníci nemocnice, kteří vezli bezdomovce do azylového domu na korbě auta, protože zaváněl. To je mi mnoho povyku pro něco, zatímco podstatu věci nikdo neche vidět! Abych to ozřejmila i těm, kteří něvědí oč jde: Bezdomovec se objevil v čekárně nemocnice, ošetření nevyžadoval, jen seděl a smrděl. Personál se ho tudíž chtěl zbavit a bylo rozhodnuto, že ho odklidí do azylového domu, aby se tam o něj postarali. Protože k dispozici byla pouze sanitka (kterou by po převozu takovéhoto pasažéra museli složitě dezinfikovat), rozhodli se, že ho k převozu naloží na korbu služebního auta. Bezdomovec před azylovým domem zkolaboval, čímž záchranářům nezbylo nic jiného, než ho znovu naložit a odvézt do nemocnice - a protože už na korbě docestoval jednou, ani tentokrát se se záchrankou neobtěžovali. Já bych se ptala spíš takto: jak je možné, že toho člověka vůbec z nemocnice odlifrovali pryč? To nikdo nepochopil, že se možná ostýchá požádat o pomoc a vysvětlit své potíže, že se jen podvědomně jako zvíře doplazil na místo, odkud pomoc očekával? Později se ukázalo, že jeho zápách měl své opodstatnění, například rozjitřenou ránu na noze, kvůli které mu museli rozstříhat ponožku přímo na těle. To nemohl školený personál rozpoznat hned? Ostatně nebavme se o tom, zda bylo či nebylo diskriminující vozit páchnoucího bezdomovce na korbě, bavme se o tom, zda není víc diskriminující z některých lidí ty páchnoucí bezdomovce nadělat!

2007-05-17T09:06:00.000-07:00

To je zajímavé, že se čím dál víc zpřísňují a zpřesňují zákony, dokonce jich přibývá, takže se (s prominutím) bez zákona ani neupšouknete, ale přesto se pořád mohou dít věci, jako je teď ten nejnovější skandál okolo ztracené Aničky a mučeného malého Ondry. Pravda, nebýt pozorného člověka ze sousedství, všechno možná mohlo být ještě daleko horší, ale já se ptám: jak je možné, že až náhodné elektronické propojení dětského hlídacího systému odhalilo, co se v sousedství děje za divnosti. Říká se, že Češi jsou hrozně zvědaví, do všeho rádi strkají nos a přiznám se, že často se mi to také tak jevilo, tentokrát si ale říkám, že v té zvědavosti možná naopak nejdou dost daleko. Opravdu si nikdy z okolí nevšiml, že by se malý týraný chlapec choval na veřejnosti nějak divně? Nikdo ze školy si nenašel čas, aby přišel do jeho domova zkontrolovat, za jakých podmínek se dítě v soukromí učí? Skutečně se matce dařilo ukrývat malou Aničku tak důkladně, jak o tom dnes všichni hovoří? To tedy promiňte, ale tohle se mi moc nezdá!

2007-05-04T08:51:00.000-07:00

Lidé jsou čím dál nervóznější. Mnoho jich povykuje, jak by se mělo žít přesně podle nějakých dokonalých vzorů, ale nikdo to nedodržuje a někteří jsou z toho jen zbytečně v amoku. Heslo "žít a nechat žít" už asi dnes vůbec nikdo nezná. Posledně jsem se o tom také přesvědčila. Přecházely jsme s matkou silnici. Pravda. na místě, kde se to nemá, ale známe to místo řadu let, je tam tramvajový ostrůvek, který přechod usnadňuje. Tím spíš jsme tam přecházely ten den, protože matka chtěla nastoupit na tramvaj. Tramvaj právě přijížděla a přestože musela ve stanici zastavit a my přecházely o několik metrů dál, řidička zvonila jako zblázněná. Máti si nastoupila a já už ani nečekala a stejnou cestou jsem se vracela na druhou stranu. O nic nešlo, auto v tom směru nikde vůbec na dohled a tramvaj stála ve stanici a lidé pořád nastupovali. Paní řidička ale opět káravě zvonila jako na poplach. Hergot, proč??? Jsem dospělá, zletilá už několikrát, na stejném místě přecházím a sama nastupuju na tramvaj už víc než dvacet let, (přece nepoštráduju na vymalovaný klouzavý přechod zcela zbytečně nějakých padesát metrů dopředu a padesát metrů zase dozadu), nehrozí nejmenší nebezpečí, zlobila jsem se v duchu a ač nezákonná, nedovedla jsem v té chvíli spolknout příhanu na adresu té řidičky - "kráva jedna hysterická!"

2007-04-22T11:44:00.000-07:00

Internet je veliký vynález, o tom jistě nikdo, kdo ho zná, nepochybuje. Internetové stránky jednotlivých novin nebo časopisů jaou na něm pro mnohé čtenáře přístupnější. Některé bulvátní plátky tím mohou ještě narůst na lidové popularitě. Mně alespoň by nikdy nenapadlo vyhodit ani korunu za tištěnou podobu Blesku, ale na jeho internetovou podobu v týdnu tu a tam mrknu a ani se neuzardím, Přitom, ve výsledné fázi tato jeho fukčnost také jistě není zadarmo, ale to mně takk nějak nepálí, já to neplatím, tak co bych se nekoukla! Tuhle tam měli výpadek a docela dlouhý, to je fakt. Ale taková neiformovanost by asi rozhodila nějakou babku, která se těší, že si nejnovější senzace přečte némlich o desáté ke kafíčku. Já nad tím jen mávla rukou a bylo mi to šuma fuk!

2007-04-17T08:53:00.000-07:00

Jedno staré české pořekadlo praví, že kdo se kde rodí, tam se i hodí. Přímo v rozporu s ním dnes lidé po světě pendlují, až to hezké není. Začalo to migrujícími Cikány, kteří si teď říkají Romové . (No, čert to vzal, ti většinou migrovali, protože je nikdo nikde nechtěl a nechtěl je nikde proto, že při jejich pobytu se ztráccelo příliš mnoho věcí a cenných slepic. Pokračovalo to hezkými černoušky, kterým už se nechtělo poskakovat málem po stromech a žít v hliněných chýších a zatoužili po vzdělání (A to je zase chvályhodné). Nepočítám dávné černé otroky, kteří byli naháněni a prodáváni, ač o přemísťování kamkoli mimo své území neměli naopak ten nejmenší zájem). Nu, za studiemi dnes lidé migrují docela běžně a je otázka, zda je tohle pendlování dobré. Co ten Korejec, který střílel na škole ve Virginii? Každý mi může namítnout, že podobně se zblázní i jiní a dopuštějí se násilných činů v prostředí, které je jim vlastní od narození. Nu, já nevím. Cizí prostředí, stres, odloučení od rodiny, možná velké vypětí v touze vyniknout nad ostatními právě proto, že sem nepatřím... Domnívám se, že to může daleko lehčeji člověka vykolejit!

2007-04-11T09:02:00.000-07:00

Troufám si tvrdit, že většina pražanů a značná část Čechů se zajímala o to, že gorilí samice Kamba čeká na stará kolena potomka. Pravděpodobně i v cizině to určitá část lidí sledovala, protože šlo o docela zajímavou situaci, kdy se opičí těhotenství napřed určovalo někdy na únor, potom na květen, mezitím se spekulovalo o tom, že obstarožní mamina možná čeká dvojčata. No, tak zmehlo. Jako laik si netroufám tvrdit, že došlo k nějakému pochybení ze strany lidí, je mi ale dost podivné, jak projekt, který byl na jednu stranu tak skvěle pojat (přenos na webových stránkách Českého rozhlasu, sledování opičí skupiny třemi kamerami atd.), může tak hanebně selhat. Je jasné, že gorila není pokojový psíček, kterého v případě nějakých komplikací popadneme a odneseme k veterináři, je ale také jisté, že takové zvíře jako Kamba je mnohem cennější, minimálně z vědeckého hlediska. Vážení odpovědní, to opravdu nešlo nějak ohlídat, aby se mládě narodilo živé? Vždyť Kamba měla už před jeho ztrátou tak smutné a záhadné oči, jako by jí trápily všechny špatnosti světa. Víte, jak si bude bez miminka stýskat? Zvláště, jestli rivalka Kijivu přivede na svět zdravého potomka!

2007-04-05T08:34:00.000-07:00

Líbí se mi, jak si současní novináři pohotově přikrášlují pravdu, aby byla zajímavější. Jako tuhle v článku který tvrdil, že nejstarší nalezený parfém má 4 000 let. Tento výrok je potvrzen tím, že se při vykopávkách na Kypru našla z té doby doslova továrna na voňavky. Rozlohou zabírala skoro 4 000 čverečních metrů a našlo se v ní spousty destilačních zařízení a lahviček. Místo bylo dokonale zakonzervováno a archeologové se domnívají, že k tomu patrně došlo při zemětřesení, které propuklo roku 1850 před naším letopočtem. No jo, zhruba 4 000 let, to souhlasí! Ale nenapadne snad nikoho, že taková továrna nemohla vzniknout ze dne na den? Že než se našlo odbytiště na takové množství vůní, muselo se lidstvo dlouhé roky zjemňovat a kultivovat, aby po nich tak masově zatoužilo! Troufám si tvrdit, že vynález parfému je mnohem, mnohem staršího data! Nepředpokládám sice, že už jeskynní žena lila svému muži na nohy vonné esence, aby jí v tom uzavřeném prostoru nesmrděl, ale jakmile se lidé naučili pěkně oblékat a dobře bydlet, zaručeně se k tomu přidala i potřeba vonět. Takže jaképak 4 000 let? Parfém je určitě mnohem staršího data!

2007-03-25T10:29:00.000-07:00

Jeden nepřestává žasnout, co všechno se v tomto státě může stát - a skoro beztrestně. Když přibližně před dvěma roky došlo k závažné nehodě, při níž byl zraněn důchodce Karel Honc, našla se i svědkyně, která vypověděla, že muže srazilo auto. Přesto policisté v nemocnici dali muži podepast prohlášení, podle kterého si údajně zranění zavinil vlastní nepozorností. Šokujícím se mi na tom zdá fakt, jak představitelé pořádků a zákona mohou v nemocnici ještě zatepla obtěžovat vážně zraněného pacienta, jen aby v ruce drželi kýžený papír s podpisem. Že pacient nemohl být v těch okamžicích při smyslech se mi zdá nesporné, vždyť dnes, po dvou létech léčby, stále jen přežívá, s poraněním mozku. Je tak skoro jisté, že policisté ve službě se dopustili hotového hyenismu. Proč? Patrně proto, aby někomu zajistili beztrestnost, aby vyvázl řidič, který na Karla Honce najel. A jak je to po dvou létech klasifikováno? Inu, pány policisty jejich nadřízení pouze pokárali a je to! Co taky záleží na jednom důchodci, že jo?

2007-03-14T10:06:00.000-07:00

Tak si představte, jakou moudrost zase korunované hlavy vymyslely! Pomoc cizincům, kteří ilegálně pobývají na našem území, by mohla slitovnému člověku vynést až rok vězení! V trestním zákoníku je totiž tento skutek klasifikován jako napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky a jako takový je kvalifikován coby trestý čin s příslušnou sazbou. Nevím, zda půjde za katr stařenka, která odpoví cizinci kolik je hodin, aniž ho předtím lustrovala, možná i na to časem dojde. Jisté však je, že se tato pohrůžka týká například lékařů, právníků nebo pracovníků humanitární pomoci, tedy těch, kteří by s nelegálními cizinci mohli přijít do styku při výkonu své profese. Jak se to například u lékařů srovnává s jejich přísahou, to bych ráda věděla. Nebo se čeká, že takový doktor uprchlíka ošetří a vzápětí ho půjde nabonzovat? No to učíme lidi pěkným věcem. A co - učíme! - My je k tomu vlastně nabádáme! Problém nelegálních přistěhovalců je určitě veliký, naše republika se s ním nepotýká jako jediná, ale sahat až k takovým krajnostem? Copak je ten člověk nějaký zlosyn? Určitě neprchá z plezíru, dovedu si představit, že by raději seděl někde na zadnici, vydělával si poklidně na živobytí a vychovával děti. Když to prostě nejde, sebere odvahu a pokusí se zařídit jiný život. Nu, to ale je zločin, protže ilegálně překročil hranice! Takže hr na něj! To má svopu logiku. Jen lidskost to vylučuje!

2007-03-11T12:53:00.000-07:00

Nedávno jsem někde četla, že podle ankety prý většina dotázaných prohlásila, že nejodpornějším pachem je podle nich smrad z popelnic. Až za tím následovaly další možnosti, totiž výfukové plyny, tělesné pachy, cigaretový kouř nebo smrádky z vaření. Z dvaceti možností se na poslední umístily ryby (což je smutné, vzhledem k jejich zdraví prospěšnému masu), předtím pokulhávala leštidla na nábytek a zápach ze spáleniny, na místě hodně se blížícím prvenství vyhrály osvěžovače vzduchu ( a tomu se ani trochu nedivím, takové nesmysly by na světě snad vůbec neměly existovat a také by asi neexistovaly, kdyby bylo lze vždy a všude otevřít okno a načerpat svěží vzduch z přírody). Překvapilo mne ale, že se do ankety vůbec nedostaly reakce na parfémy. Přitom nevěřím, že by se vůně a vůbec ženské voňásky nějak zvlášť zamlouvaly. Přinejmenším značné části mužské populace NE! Mnohokrát jsem se setkala s mužským názorem, že žena by měla být cítit svěžestí vlastního těla, čistotou, maximálně jemnou vůní starodávné kolínské vody. Proč po sobě tedy spousta ženských lije vůně jako odalisky v dávných harémech?

2007-03-08T09:05:00.000-08:00

Tak jsem se dověděla, jak se v tomto státě máme čím dál lépe, čehož důkazem je fakt, že průměrná měsíční mzda jedince se vyšplhala skoro na 22 tisíc měsíčně. To mi poněkud připomíná dávné chvalozpěvy o vzrůstu mezd v porovnání s tím, že ceny jsou stálé. Alespoň to poslední nebyla lež. Nu tentokrát glosátor aspoň ihned uvedl na pravou míru, že průměrnou mzdu ale nebere více než dvě třetiny občanů! No proto! Cítila bych se jinak hrozně méněcenná, protože já se jí tedy ani vzdáleně neblížím. Jo, kdybych jí pobírala, to bych si foukala. Z uvedené úvahy ovšem vyplývá, že do průměrné mzdy jsou započítáni lidé s extrémními platy stejně jako chudáci, co žijí za životní minimum. A to je prosím fuj, protože to je zkreslující a nevypovídá to o blahobytu země, ale o blahobytu několika mála jedinců. Zatímco já, já nepotřebuji blahobyt, netoužím po domě s vyhřívaným bazénem a po úsporách a investicích v bance. Spokojený život člověka bych si představovala v prostých jistotách. Jistotu střechy nad hlavou, klidně v pronajatém bytě, když na nájem budu mít, přiměřený dostatek tepla, světla, slušné jídlo a oblečení a protože přec jen nejsem prosté hovádko, kterému toto všechno stačí ke štěstí, také nějaké finance na knihy, na kino, divadlo, na vstupy do výstavních síní... Soukromě mi je smutno, protože kdysi jsem na toto všechno měla, dnes už ne. A tím víc je mi smutno za ostatní, kteří dorůstajli do časů, že už to nepoznali. Ale co, hlavně že se máme dobře, blahobyt vzkvétá, vždyť průměrný měsíční plat na osobu je skoro 22 táců!

2007-03-05T09:18:00.000-08:00

Dokonale mne fascinuje, jak lidé, co se jednou dostanou do nějaké vůdčí funkce, mohou tak rychle ztratit smysl pro realitu. Inu, ti nahoru se vyšplhavší prostě přišli k hlubokým korytům, mají se dobře a o starostech "obecního lidu" nemají ni páru. Jen tak se dá vysvětlit také várok ministra zdravotnictví, že prý i při připlácení ve všech těch případech, které prosazuje, lidé by neměli doplácet z vlastní kapsy víc než 5 000 korun ročně. No, to ponechme raději starou fakt, že ještě nedávno tvrdil, že to vidí na 2000 a později to zvýšil na 3000! To si snad dělá srandu! Já věřím, že při jeho příjmech jen tak vyhozených pět táců asi není katastrofou, ale u některých lidí ano! Co staří lidé, kteří žijí samotní, pro ty je taková částka většinou horentní, vždyť ti s průměrnými důchody už dnes vlastě dávnou třou bídu s nouzí! A co rodiny s několika dětmi? Tam už to leze do desetitisíců. Jak si tohle pan ministr představuje a kde si myslí, že na to lidé mají brát? Já mu povím, co se stane! Mnoho z rodičů se při nemoci dítěte prostě na návštěvu u lékaře vykašle, bude doufat, že potomek je jen trochu nastydlý nebo mu teplota vyletěla z rozrušení - a u dětí začnou vznikat dlouhodobé nemoci jen ze zanedbání! A to jsem zvědavá, kde potom zdravotnictví vezme na léčení těchto dlouhodobých případů!

2007-03-02T09:23:00.000-08:00

No to je úžasné! Víte, s čím před časem zase přišli ve zdravotnictví? Po pacientech chodí domácí kontroly jako za komunistů. Což byla hovadina tenkrát a nepřestala být hovadinou dnes. Jistě, pokud se na to člověk podívá zdálky, jak se praví "od zeleného stolu", je to v pořádku. Pacient dostane neschopenku, neodevzdává žádnou rpáci, přesto dostává nemocenskou, je na místě dohlédnout, zda to nepředstírá a není dejme tomu na chatě nebo nemaluje byt, zda řádně nemocuje a pracuje k brzskému uzdravení. No jo, ale každá věc má svůj rub a líc! Zkuste takovému kontrolorovi z pojišťovny nmeotevřít a později se hájit tím, že jste spali a uvidíte, s jakou se potážete. Přitom právě to je logické, že pacient dělá, aby sebral síly. Pokud možno ve dne v noci. Já, když na mně jednou za několik let skočí nemoc, padnu a spím a spím jako medvěd v brlohu. Potím se, je mi špatně, beru prášky, v bdělém stavu akorát piju a čůrám a pak zase spím, až se několikátý den probudím, je mi lépe a potom už to pracuje k uzdravení. Kdyby mi v této fázi kdokoli sáhl na zvonek, prostě bych ho neslyšela. Žiju sama, pouze s kocourem, ten by asi otevřít nešel. A tak bych asi měla smůlu. Ale hergot, jsem já jediná, kdo je na tom takhle? A jak k tomu přijdou ti slušní, aby byli v době nemoci ještě otravovaní a perzekuovaní!

2007-02-27T12:48:00.000-08:00

Když má člověk nějaké zdravotní potíže, jde k doktorovi. To dá rozum, to se praktikuje už mnoho tisíc let, i když to nefunguje vždycky stejně. V dnešní době si ale dejte pozor. Může se vám stát, že vstoupíte do ordinace s podebraným prstem a odejdete na marách. Ne, nekecám, to si jen domýšlím případ, kdy pečlivá maminka přispěchala do ordinace s chlapečkem, který se v domácnosti opařil horkým čajem. Zkušená a rozvážná matka by chlapci přiložila obklady ze skutečně silného odvaru černého (a samozřejmě náležitě vychlazeného) čaje, aby v něm obsažený tanin mohl vykonat své. Matka nezlušená šla svědomitě k lékaři - tedy k lékařce. A tam došlo k problému většímu, než bylo domácí zranění, protože paní doktorka při převazu ránu očistila líhem aniž vzala v potaz, že vedle výlevky, kde dítě ošetřovala, stojí hořící svíčka. No to zůstává laikovi jako já rozum stát! Jak někdo, kdo vystudoval vysokou školu a dostal diplom s oprávněním léčit lidi může být tak blbý, jako paní doktorka? Chtěla mít v ordinaci krásno? Ale to jí nikdo nebere! Vkusné obrázky, kaskády živých rostlin a co já ještě vím, to všechno mahla do své ordinace třeba navršit. Ale zapálenou svíčku v blízkosti prostoru, kde se vyskytují hořlavé substance??? No pardon, to by snad ani školák z posledního ročníku "devítky" neměl udělat!

2007-02-22T09:23:00.000-08:00

Pokud máte problémy se zdravím a dojde to až na operaci, modlete se, abyste se nedostali do drápů takových chirurgů, jakou jsou v Srbsku. Ono i u nás se dějí dost horrorové věci na půdě, která by měla přetékat obětavostí a mlékem lidské laskavosti, zanedbání běžné péče není to nejhorší, někde se vám může po nemocničních chodbách plížit i vrah. Ale v Srbsku tuto absurditu bezesporu dotáhli o kousek dál. Představte si pacienta, který leží na operačním sále v narkóze. než ji obdržel, zaručeně se těšil, že mu doktoři odstraní slepé střevo a bude jako nový, až se probere. A co doktoři? Operují, operují? Kdepak! Málem - a bylo to jako v tom špatném vtipu, mohli rovnou pitvat! Jeden doktor na sále byl totiž slovně inzultován kolegou, který tam za ním vstoupil. Operatér nelenil a oplatil to políčkem. Konflikt čile pokračoval... No, nakonec se nepitvalo, operaci dokončil přítomný asistent. Bohužel, zpráva neříká, jaký postih za to oba lékaře čeká.

2007-02-20T08:53:00.000-08:00

Tak se zdá, že pan Čunek, který se proslavil tím, jak rázně si poradil s jistými nepřizpůsobivými občany, to má najednou spočítané. Je zajímavé, že pokud se nevrhl na politiku, nikdo se o něj nazajímal a zdánlivě jako by na něj nic špatného nevěděl. Ale jen se trochu zviditelnil, už se hrnou obvinění: vzal úplatek, chalupu prodal sám sobě... (Vzadu, nevyřčeno aby nebylo žalovatelné, zůstává obvinění: je to lump). Já nevím... Sympatický mi ten pán je jen jediným svým činem, ale hloupý mi rozhodně nepřiopadá a tak si říkám, že kdyby se skutečně dopustil toho, z čeho je obviňován, asi by na sebe vstupem do vysoké politiky nechtěl upozorňovat. Ale říkám - já nevím!!! jen se mi zdá podivné, jak úžasně se ta obvinění a tím pádem pokles jeho popularity hodí do krámu jeho odpůrcům. Je tahle souhra opravdu jen náhodná?

2007-02-17T02:28:00.000-08:00

To by mne zajímalo, kdy si konečně dají "bulvýry" pokoj a přestanou se vrtat v případu Karla Svobody. Je už to opravdu dost nechutné. Prostě je to asi tak, že talentovaný člověk s krásnou duší neunesl tíhu tohoto života, nikdo mu nepomohl, protože přes tu vizáž statného, sebejistého chlapa s neústupnou bradou to jeho zoufalství neviděl, takže zbývalo jen to jediné východisko a on ho použil. Zasloužil by uznání za odbahu a tichou vzpomínku plnou lásky a vděčnosti za to, kolik krásných písní nám tu zanechal. Místo toho se mu všeteční novináři hrabou v minulosti, hledají senzace, vydělávají si tak svoji špinavou hřivnu. Není divu, že se z toho nakonech chudák manželka Vendulka zhroutila. nevím, proč si mnoho lidí najednou troufá po ní házet špínu a naznačovat, že snad za skon slavného manžela nějak může, pokud ano, ví to sama a na vyrovnání se životem jí to nepomůže. A i pokud je vinna jen tím, že si včas nevšímla vážného zdravotního stavu svého muže, že nedokázala včas přivolat pomoc, i to si bude vyčítat do konce svých let, protože zbývá malý Kubík, který je tu bez táty. Tak proč už, hergot, neskončí ty promyšlené novinové kampaně "Svobodů" a proč tu ubohou ženskou nenechají ostatní žít???

2007-02-12T08:34:00.000-08:00

Alespoň někdy se u nás zjednává spravedlnost opravdu rychle! Když vypukla aféra s pokoutně opatřenými posmrtnými fotkami skladatele Svobody, říkala jsem si, že jakou u más máme zákonnou mašinérii, je docela pravděpodobné, že policie případ ututlá nebo se bude minumálně čekat na řešení celé měsíce. A kupodivu, tentokrát žádné průtahy nebyly. Jakmile došlo k usvědčení dvou osob z tohoto hyenismu, provinilí okamžitě vyletěli z místa bez náhrady a ještě je možná zabásnou. Což je jen správné. Smutné mi ale na tom připadá, že v jiných podobných případech se tak razantně nepostupuje, pokud není zesnulý člověk pokryt slávou jako pan Svoboda.

2007-02-09T09:12:00.000-08:00

Zdálo by se, že všechno podivné, zlé nebo špatné už se na tomto světě stalo. Ale ono tomu tak zaručeně není! Přitom - řeknete si: co je špatné na celosvětovém dovozu a vývozu? My máme celou sezónu pomeranče a banány, které u nás nerostou a kdesi v Tramtárii zase mají naše proslulé pivo. Tedy, ona už jen ta samotná věčná chtivost a nenažranost uvolna přivádí lidi do zkázy, protože místo aby každý seděl na zadku a jedl a pil to, co se vypastuje v blízkém okolí, obchod kvete jen kvůli penězům a zaměstnanosti a přitom se převážením všeho toho zboží z jednoho místa na druhý ničí pracně vybudované silnice a plýtvá se pohonnými hmotami, které budou možná velmi bolestně chybět už našim dětem. Ale to, myslela jsem si donedávna, to je jediné skutečné nebezpečí. A vida, ono ne! Ono se může tím převážením stát ještě docela jiný malér. Jako když tuhle na našem území vyložili náklad plenek a mezi paletami se vesele proháněl nejjedovatější pavouk Černá vdova. Jen si představte, co by se asi stalo, kdyby zalezl do nějakého mírně narušeného balíčku a nějaká matka přiložila plínku svému dítěti! A přesně tak si můžeme do své země natahat jistě i jinou další nebezpoečnou žoužel z exotických krajin. Hergot, stojí lidem tohle za to?

2007-02-07T11:15:00.000-08:00

Chcete zažít vláčení po podlaze, dostat vynadáno a ještě k tomu jaksi navrch pořádný nářez? Zdá se, že stačí vstoupit do nemocničního prostředí a nic v tomto směru není nemožné! Tedy, ve všech nemocnicích se snad takto nechovají, ale Banská bystrice a Roosveltova nemocnice o tom ví své! Podrážděný sani'ták se tam vrhl na zkrvaveného muže s ovázanou hlavou, vláčel ho po dlaždicích k východu, cloumal jím a ještě mu nadával. Trvalo to skoro minutu a nemocničnímu duchu přitom naprosto nevadilo, že ho přitom kdosi zcela veřejně natáčí na mobilu. Ten kdosi byl muž, který doprovázel jednu pacientku a konáním saniťáka byl naprosto konsternován. Vysvětlení? Zkrvavvený muž prý byl údajně "nepřizpůsobivý" - což lze vyložit všelijak, když neznáme podrobnosti. Mohl to být stejně tak pácnoucí bezdomovec jako známý zloděj, ale NIC nedávalo pracovníkovi nemocnice právo se k němu takto chovat. Prý mu to také neprojde. No to doufám! Protože tenhle svět stojí za takové h... že bude čím dál víc těch "nepřizopůsobilých", co se nepoddají a zacházet s nimi takto?

2007-02-04T10:01:00.000-08:00

Je mi na duši smutno. Bylo mi tak od chvíle, kdy proskočila tiskem zpráva o smrti skladatele Karla Svobody. Miluji písně z jeho Noci na Karlštejně, obdivuji nápaditého Draculu, Gottem podaná Lady Carneval mi všeobecně vytane na mysli mezi všemi úspěšnými písněmi určité doby. Že si Karel Svoboda vzal život mi vyrazilo dech, celé roky mi připadalo, že je spíš pilířem síly a jistoty, že se s tímto pochybným světem vezdejším vyrovnává docela dobře. Prý se nevyrovnal, na zanhardě domu v Jevanech ho našla manželka Vendula se synem a malý Kubík zmateně řekl :"Táta hajá." No jo, i tohle by se dalo nakonec přijmout. Proskakují však i fámy o pochybnosti tohoto úmrtí, Svoboda prý se nezabil sám, kdeže byli jeho dva psi, (brazilské fily, podotýkám, to bych se ptala ráda i já). Smutky, pochyby, to je vezdejší svět. Obyčejný člověk aby se bál ráno otevřít oči. jestli pana Svobodu někdo sprostě odkrágloval, doufám, že ho dopadnou a důkladně potrestají i při té naší velmi slabé policejní ochraně!

2007-01-31T09:08:00.001-08:00

Napadá mne přísloví, že všechno zlé je k něčemu dobré. Zdá se, že to platilo i v případě pana Hanykovicse, kterého kdysi načáply thajské úřady, kterak pašuje přes hranice 2,5 kg. heroinu. Načáply a odsoudily na 50 let do vězení. Někde se s provinilci (na rozdíl od naší republiky) prostě nes... netento! Vcelku i spravedlicé řešení, říkala jsem si. Hanykovics měl ovšem přece jen kousek štěstí nebo jak to vyjádřit. Vážně onemocněl, nakonec byl po odpykání několika let vydán k potrestání do České republiky a po čase mu byl trest ze zdravotních důvodů odložen. Pán se patrně výrazně polepšil, protože napsal knihu o svém životě jako odstrašující příklad pro ostatní a dokonce chodil o drogách přednášet žákům základních škol. Odložený trest měl nastoupit v květnu letošního roku - a nenastoupí. Zemřel. Věru že Pyrrhovo vítězství, ale vítězství proti těm, co frfňali, že je to stejně podvod, že mu vlastně nic není a proč že mu tu basu odložili... Tak teď už to i ti frfňalové vědí!

2007-01-31T09:08:00.000-08:00

2007-01-29T09:57:00.000-08:00

Dlouho mne uchvacuje, jak se i zvířata dovedou smát! Když se díváte na dokument třeba o divokých šelmách (v současné době chodí v televizi například seriál Deník velkých koček), koťata gepardů, lvů a leopardů se vysloveně smějí, když se kočkují mezi sebou, dorážejí na mámu a vyvádějí nezbednosti, zatímco při nácviku lovu své rozchechtané taličky naladí do pozorna a plíží se za kořistí s nejvyšším úsilím. Domácí kočky se také smějí, o tom bych mohla povídat! I psi to dovedou! Jako ten bernardýn dnes ráno. Šel, k vodítku měl připoutanou ne naloženou a dost promrzlou paničku, ta se tedy tvářila! Ale ten impozantní pes jí to promíjel. Kráčel jako první, dlopuhé vodítko laskavě prověšené, s libým úsměvem v barevné tváři. Asi se právě dobře prošel v parku, očichal vzkazy od ostatních psích pánů a dam - pardon, přečetl si své osobní ranní noviny - a uspokojen se ubíral k domovu, kde ho čekalo tlapek očištění, dobré jídlo a příjemný šlofík na pelíšku. Tak proč by se nesmál, že jo?

2007-01-27T08:26:00.000-08:00

Člověk by řekl, že když máme čtyři roční období, každému pitomci musí být jasné, že po jaru, létu a podzimu nutně bude následovat zima. Že byla na sklonku minulého a na začátku letošního roku mírňoučká jako jehňátko, z toho přece nikdo nemohl usuzovat, že se vůbec neprojeví a že jaksi plynule přejdeme rovnou opět do jara. Ale jen se konečně rozsněžilo, je to jako každoročně: Zpravodajství plné poplašných hlášek o neprůjezdnosti silnic a sněhových jazycích a spousta dopravních nehod. Copak, hergot, není možné být na tu zimu připravený? Například aby posypové vozy vyjely okamžitě, jak to začne být zapotřebí a ne až druhý den? Spoustě povalečů stát vyplácí z peněz pracujících podporu, aby se váleli po rozích nebo po hospodách - to nemůže být podpora podmíněna tím, že například při sněhových závějích bude každý takový člověk povinen odpracovat několik hodin při odklízení? A co je to vůbec za šaškárnu, že nedokážeme přijmout zákon, aby všechny projíždějící kamióny měly povinně řetezy a zimní obutí? Vždyť tím vzniká snad nejvíc dopravních nehod za zimu. Prý by se to majitelům kamiónů neúměrně prodražilo. To je mi argument oproti lidským životům! Celkově fuj - už aby zase bylo jaro.

2007-01-24T09:12:00.000-08:00

Tak už to asi máme zpečetěné! Pánové z vlády sice tvrdí, že o radarové základně v naší republice se začne s USA jednat a že jednání může trvat klidně rok a vůbec to neznamená, že tady ta základna nakonec bude, ale známe své pappenheimské, ti naši nahoře vždycky lžou širokým masám přímo do kapsy. No, lidé se proti tomu ohrazují dost málo, podpisů proti se shromáždilo kolem 40 000, ostatní sice nejsou spokojení, ale asi se bojí nějak zaangažovat (pozůstatek časů dřívějších) nebo se nezajímají a o akci nevědí, tak si prostě počkejme na to větší bezpečí, které umístění radarů na našem území republice přinese. Ale jedenkaždý, komu se to nelíbilo a nedovedl říci ne, ten ať si prosím potom nestěžuje, až se na vlastní kůži přesvědčí o opaku.

2007-01-22T09:21:00.000-08:00

Česká republika má jen krůček k tomu, aby se ocitla ve stejném postavení, jako v roce 1968. Tehdy představitelé vládní moci ochotně otevřeli hranice a vpustili občanům na zadek tanky plné sovětských vojáků, kteří se tu horlivě chystali potlačovat kontrarevoluci, ačkoli se žádná nekonala. Nyn (protože se pořád musíme s někým bratzříčkovat a zcela nevhodně jsme před léty vstoupili do NATO) chtějí Američané na našem území vybudovat radarovou základnu pro své rakety. Chtěla bych věřit, že dnešní politici jsou lepší, než ti dávní, že jim dojde, k čemu by tohle mohlo vést a že rázně dovedou hájit naší suverenitu a vyprovodí Amíky s jejich požadavky svinským krokem. Jenomže se obávám, že tomu tak nebude. Už se z míst nejvyšších naopak ozývají demagogické bláboly, jak by toto posílilo bezpečnost naší republiky. To chci vidět! Jedině se naštvou ti i oni, co jim bude toto zařízení vadit a hojit se budou na nás. Ale referendum prý kvůli tomu vypisovat netřeba. No jistě, ona by byla hodně velká ostuda, kdyby většina národa řekla na tenhle nesmysl NE. Takže to pravděpodobně dopadne tak, jako v minulosti tohoto národa již mnohokráte. Další lumpárna namířená proti nám, rozhodnutá bez nás.

2007-01-20T03:17:00.000-08:00

Vážně nevím, proč si lidé musí přidělávat problémy i tam, kde žádné nejsou. Některé piškuntálky už zase hezkou dobu žere symbol svastiky. Kdo neví co to svastika je, připomenu, že to je vlastně ten symbol, který používali nacisté a říkali mu hákový kříž. A v tom asi vězí kámen úrazu. "Ha, nebudeme přece podporovat symbol nacismu, my tu malůvku jednoduše zakážeme," řekli si někteří lidé. Ono by to samozřejmě nebylo špatné rozhodnutí, kdyby ten symbol skutečně měl dějinné sepjetí pouze s nácky, ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Tato kresba se před mnoha tisíci let objevila ve svatých indických textech a vyjadřovala štěstí, přízeň osudu, prostě něco dobrého. Spousta lidí na celém světě dodnes ten symbol uznává v tomto duchu a podezírat je přitom, že sympatizují s nacismem, to by byla ohromná volovina. Nikdo nemůže za to, že tlupa gaunerů a pomatenců před dobou historicky poměrně nedávnout tento symbol zneužila. Byl to pokus o převzetí moci, o vládu nad celým světem, což naštěstí nevyšlo, proč ale zatracovat kresbu, která existovala už dávno před tím? Proč zatracovat dobro a štěstí?

2007-01-17T09:19:00.000-08:00

Internetový server Novinky je úžasný a člověk se tam toho docela dost dozví, někdy ale šlápnou tvůrci poněkud vedle a opráší zprávu, která je už dávné pasé. Jako dnes, když jsem si přečetla solidní úvahu, že Napoleon Bonaparte údajně nebyl otráven, jak se až dosud mělo za velmi pravděpodobné, ale že zemřel na pokročilou rakovinu žaludku. Toto, s prominutím, není novinka, to je zpráva, která byla publikována již před mnoha léty. V šedesátých létech minulého století se nějaký čas spekulovalo o Napoleonově otravě, neboť podle tehdejších nejmodernějších výzkumů vědci ohledali jeho ostatky a ve vlasech nalezli daleko větší obsah olova, než by měl být. Později se ovšem podařilo prokázat, že tapety (nebo snad malba na zdi) v domě, ve kterém na svaté Heleně Napoleon pobýval, obsahovala podle dávných zvyklostí jako pojidlo cosi, co olovo ve zvýšeném množství obsahovalo. A že tudíž zvýšené hodnoty v těle mohly pocházet - a také s největší pravděpodobností pocházely - z tohoto. Také se vzalo v úvahu svědectví sloužících o posledních dnech císaře a už tehdy se vědci přikláněli k úmrtí z důvodů prasklého vředu či rakoviny žaludku. Howgh!

2007-01-14T00:46:00.000-08:00

"Jděte a množte se," tak prý kdysi pravil Pán. To tvrdí Bible, pokrokoví lidé dnes už dávno ví, že je to nesmysl, že buď zapracoval přirozený vývoj nebo tomu stvoření trošku napomohla nějaká věda proletěvších kosmických návštěvníků, ale to je jen začátek. Když se lidstvo množilo zdravé a v rozumné míře, bylo to jistě v pořádku. Dnes už ale modrá matka nás všech úpí pod "přízní" tolika svých dětí, protože je nás prostě moc. Když měli lidé dřív v jedné rodině víc dětí, bylo to přirozené opatření proti nemocem, které neuměli léčit a proti nadměrnému umírání kojenců, prostě pojistka, aby alespoň některé z malých dorostlo dospělého věku. V posledních sto létech velké rodiny dávno ztratily na významu a přesto jsou mnohde ještě tradicí. Příroda si pomáhá, jak dovede -mnoho lidí je neplodných, muži i ženy, matka Země redukuje lidské stavy přirozenou cestou, aby mohla sama žít. Lidé ovšem vyvinuli lékařskou vědu více než je zdrávo a pracují proti ní - každá stará bába, které přirozený cyklus života už dávno bránil v početí, může mít nezodpovědně mimino, i když ono mimino bude téměř stoprocentně vyrůstat v nejbližsší době jako sirotek. A to nemluvím o umělém oplodňování mladých matek, jejichž organizmus to přirozenou cestou nezvládne a o spermiích od dárců, když naopak pan manžel je zase jaksi na baterky. Když k tomu připočteme takzvanou "humanitu" s níž přežívá většina zrůdiček, siamských dvojčat a podobných panoptikálních zjevů, které by přirozeným výběrem bez nadnormativní pomoci lékařů dlouho na světě nebyly, když připočtu většinový odpor k euthanázii i v případech, že si ji žádá sám zdravotně nezpůsobilý, my už se jako lidstvo nemnožíme, my jsme přemnoženi! Když se přemnoží rybky v příliš malém akváriu, je tím vinen chovatel, ale rybky prostě masově hynou. Možná i lidé mají někde svého Velkého Akvaristu, který je nedbalý. Lidé snad ale nejsou rybky, měli by už konečně pohlédnout pravdě do očí a tento problém radikálně řešit!

2007-01-11T12:15:00.000-08:00

To je úžasné, Česká republika má zase nový fenomén! Bezdomovci a různí takoví vnikají do špatně zabezpečených objektů v havarijním stavu, vyřezávají všechny železné součástky a odnáší je do sběru. To by jim vcelku nikdo neměl za zlé, nebýt toho, že některé stavby to prostě nevydrží a spadnou, v poslední době dokonce přímo na ty podnikavce, což má za následek buď jejich vážné zranění nebo smrt. Mnoho lidí se musí kvůli takovým humusákům angažovat, policie, záchranáři, lékaři - a to stojí spoustu peněz. Dnes jsem ale zaslechla na některé rozhůasové stanici neuvěřitelný vejšplecht jakési paní. Rozčilovala se, jak je možné, že stát, který takovýmhle lidem platí vyplácí podporu a stará se tak o ně, je zároveň tak slabý, že je nedokáže za toto potrestat nebo tomu prostě nějak předejít. Já bych to té paní ráda vysvětlila podle zdravého selského rozumu. Ti čímani bloumají a kradou v troskách, protože ta almužna, co jim stát vyplácí, nestačí ani na nejzákladnější lidské potřeby, natož na střechu nad hlavou. Ti lidé jsou zoufalí a shánějí tedy peníze jak se dá, peníze hlavně na pití, aby to zoufalství na chvíli zahnali. Radu bych měla! Nevyplácej, státe, žádné podpory povalečům! Nadežeň je na asanaci podobných objektů zcela zákonně, za dodržení všech bezpečnostních předpisů a zplať jim tolik, aby za to mohli slušně bydlet a žít. Tak zmizí z našeho území bědní zoufalci i nechutné vykotlané budovy, prostě dvě mouchy jednou ranou!

2007-01-07T04:06:00.000-08:00

Ať žije Francie! Třebaže s křížkem po funusu (když se ve většině států této planety běžně považuje na normální, aby se tam poflakovali lidé bez střechy nad hlavou), pomýšlí na prosazení zákona, který by každému takovému člověku měl umožnit, aby byt získal, pokud o to bude stát. No, říkejme si, co chceme, pokrok to je! Třebaže pokrok velmi maličký. Zákon je zatím v plenkách, není jasně definován, projednán bude bůhvíkdy a v platnost vstoupí až po několika létech, jestli vůbec! No, přece jen, je to pokrok! Ale také důkaz, jak dekadentním se už lidstvo stalo! Každé zvíře považuje za přirozené si vybudovat a vlastnit své obydlí, úkryt, místo, kde rodí a vychovává svá mláďata! Každý pták si postaví hnízdo, snad kromě kukačky, která raději svá vejce naklade do cizích hnízd! Ale člověk, homo sapiens sapiens, který se z člověka neandrtálského vypracoval až k výšinám, že umí létat do vesmíru, ten začně teprve v roce 2007 po Kristu uvažovat o tom, že by lidé bez bytu měli mít právo ho získat! Bravo!

2007-01-04T08:46:00.000-08:00

To je ale bordel! Stát si usmyslí, že bude vybírat na dálnicích mýtné (ostatně dávno s křížkem po funuse, když jsou silnice poničene statisíci zahraniočních kamionů, které si tu beztrestně a bezpaltně drandili celé roky), ale aby se postaral také o zdárný průběh celé akce, to nikoli. Hanlivým slovem označuji tento stav nejen já, ale například i německý deník. Nedivím se! řidiči stojí na přejezdech dlouhé fronty, ale koupit si dálniční známku stejně nemohou. Nejsou prostě! Obchodníci je objednávali jen tak od oka a nelze se jim divit, jsou to drobní podnikatelé a nenechají si ve zboží tak ošemetném ležet peníze, co kdyby neprodali! Řečeno je ale jasně: kdo vjede na dálnici bez dálniční známky, může být potupně odchycen a pokutován. No to jsme snad v Kocourkově, ne? Co je následek a co je příčina, hrome!? Vymysleli jste poplatek, vymyslete taky bezproblémovou cestu, jak se každý řidič může ke známce dostat! Ale to ne, ono je jednodušší s vyšší mocí za zády prostě buzerovat! Škoda, že neřídím! Úplně bych si vychutnala chvíli, až bych vyjela na daný úsek bez patřičné známky a byla stopnuta! Joj, vážení, tenhle mazec já kontra český stát by skončil až u štrasburského soudu pro lidská práva, vždyť to je perzekuce jedinců jako vyšitá!!!

2007-01-02T09:13:00.000-08:00

Máme už nový rok a zima o nás ještě skoro ani neovadila. Má prý se dokonce oteplovat. V prosinci kvetly jahody jako v pohádce o zlé Holeně a také sedmikrásky. Mne to osobně jedině těší, nenávidím zimu. nemusím ani její klasickou podobu, v horské chalupě pod návějemi sněhu, třebaže ty jsou tam jiskřící a čisté. Zima ve městech, to je zmar a hnus, čvachtanda a špína, fleky na botách a navíc jde o život, jak namrzne, silnice a ulice se stávají zónami nikoho, nikdo nesype a ty se, člověče, rovnou zab nebo aspoň přeraž. Mne by těšila zima jako dosud, za předpokladu, že po mírném ochlazení přijde zase rovnou jaro. Jenomže to by asi nešlo, to by se příroda zbláznila. Proto se obávám, že zima nás čeká, uhodí někdy koncem ledna nebo v únoru, až budeme z krátkých dnů i tak už dost umoření a na lid padne depka. Tedy, na mne určitě. Fuj tajbl, to jsou mi nadějné vyhlídky!

2006-12-30T02:47:00.000-08:00

Neustále někde čteme, že děti jsou čím dál chytřejší, že mají ve velmi nízkém věku mnohem větší schopnosti, než měly generace předchozí. Myslím, že tak úplně se to zaškatulkovat nedá. Povím vám příběh, který se odehrál v našem příbuzenstvu kolem roku 1930. Z venkova se tenkrát přistěhovala do Prahy rodina - manželé se čtyřletým synem Stáňou. Krátce po příjezdu se mladá matka se synkem vypravila do hotelu Beránek, kde měla zaměstnanou sestru. Tajně doufala, že by ji v krizové době snad na malou přímluvu tamtéž také přijali do práce. Jako vyjukaná vesničaqnka však cestou zevlovala na kdeco, až se stalo, co se nutně muselo stát. Malý Stáňa jí najednou po boku už necapkal. Celá vyděšená se vrátila ohromný kus zpět, pátrala i v sousedních ulicích, vyptávala se kolemjdoucích, nakonec požádala o pomoc strážníka... Stáňu objevili až po několika hodinách. Spokojeně se spal v hotelu Beránek cukrovím, které mu předkládal nadšený personál. Na ubrečenou matku jen úkosem pohlédl a pravil:"Žikala si, že deme za tetou k belánkovi, tak sem šel za tetou k belánkovi!" Ten čtyřletý kluk nejen že vnímal, kam se jde! On vyšel s mámou pěšky z Pankráce, ztratil se někde na rozhranní Nuslí a do toho hotelu Beránek na Tylově náměstí po svých došel! A to ještě výslechem vyšlo najevo, že se cestou naprosto rozumně několika lidí vyptal na cestu!

2006-12-26T10:36:00.000-08:00

Tak máme po Štědrém dnu! Ještě nás čeká oslava konce roku, ale ty Vánoce a Štedrá večer, ty jsou přece jen snad v každé rodině zakořeněny nějak víc, už kvůli dětem, které čekají dárky od Ježíška (pravda, někde ho začíná vytlačovat Santa Claus, což je zhůvěřilost, ale proti gustu holt není žádný dišputát). Řeknu vám všem, jsem ráda, že už většinu toho slavení máme za sebou. Ne, že bych neměla ráda rozsvícený stromeček a vůni dobrého jídla a dárečky a rodinu pěkně pohromadě. Jenomže nemám ráda to předtím, to kolektivní šílení a krámů obrážení a fronty a tlačenice. I když se snažím tomu vyhýbat, jak jen to jde, doopravdy bych se vyhnula snad leda kdybych žila někde na lesní samotě. Takže díky, díky, díky, letos jsme to zase ve zdraví přežili - a já už se těším na jaro!

2006-12-18T09:18:00.000-08:00

Tak jsem se dnes dočetla neradostnou zprávu, že průměrného člověka postihne přes 17 tisíc neduhů. Maličko potěšující je na tom jedině fakt, že se některé opakují, není tím míněno přes 17 tisíc různých protivností, protože to by asi člověk celý život nedělal nic jiného než skuhral, chodil po doktorech a snažil se rozlišit, co je mu dnes a co mu vlastně bylo předevčírem nebo před rokem. I takhle prý i zdraví lidé podle statistiky dvě třetiny roku protrpí různými nepříjemnostmi. Chudáci nemocní, ti by si asni rovnou měli uvázat na krk pořádný kámen a jít se utopit. Docela mi vrtá hlavou, jak je tohle vlastně možné v naší pokročilé a docela vyvinuté lidské společnosti. Podobné chcípání bych předpokládala spíš u primitivních společností, kde vedli lidé daleko tvrdší život a lékařská péče scházela. Pravděpodobně má na tom zase podíl naopak ta naše podělaná "civilizace".

2006-12-14T09:09:00.000-08:00

Tak jsem se nedávno dočetla, že menopauza je vlastně anomálií, protože předbíhá o desítky let průměrný ženský věk! Nevím, který myslitel zase tohle začal hlásat! To si snad představuje, že klimakterium by se mělo dostavovat do devadesáti, aby si ženské užily ještě víc komplikascí, než jich mají dosud? Hovor o antikoncepci byl kdysi tabu, dnes už ne, takže na rovinu: která ženská se dnes nestará, aby neměla rok co rok mimino? (Snad jenom pár barevných a povaleček, které chtějí žít z přídavků na děti). Jenomže každá antikoncepce nevyhovuje každé, takže bránění početí probíhá formou pokus - omyl, přičemž ženská pokusničí s vlastním zdravím. O účinnosti takových opatření bych měla také své pochybnosti, za své praxe jsem viděla na interrupci mnoho žen které otěhotněly, i když antokoncepci pravidelně používaly. Sázím se, že ty bláboly o anomálii vymyslel chlap. Jemu nehrozí, že vlítne do padesátky nebo i po ní do jináče a bude mít o starosti vystaráno nadosmrti.

2006-12-11T12:20:00.000-08:00

Lady Di, princezna Diana... tak si na ni dosud všichni vzpomínáme. Ale jak zemřela není jasné dodnes. Přes spoustu dohadů, asi hlavně vykonstruovaných a lživých od samého začátku. Nyní prý je jasno. 6000 tisíc stran nejnovějšího bádání a 1500 svědectví údajně dokazuje, že Diana ve chvíli smrti nebyla ani těhotná, ani se nechtěla vdát za svého přítele Dodiho, s nímž jela v automobilu. To prý řidič byl opilý a k jízdě nezpůsobilý a tak došlo ke smrtelné nehodě. Dobrá práce. Obačejný člověk se jen ptá: Tohle se muselo vyšetřovat toli let??? Pro to, aby se potvrdila pravda, či pro zastření pravdy, kterou dodnes hlásá Dodiho otec? Ten totiž dodnes pláče, když říká:" Mého syna a Dianu zavraždili na přímý příkaz anglického královského domu. Nehodilo se, aby rozvedená manželka následníka anglického trůnu měla pletky s Arabem!" Kdoví? Možná, že časem skutečně vyjde najevo i pravda.

2006-12-09T11:34:00.000-08:00

Řidiči prý pytlačí, aniž to tuší. Údajně prý, když šofér omylem přejede nějaké lesní zvíře, má to nahlásit místním myslivcům nebo policii. No jo, to je sice hezké, ale zaprvé předpokládám, že když člověk někam vyrazí autem, míní tam také v nějakou určenou hodinu dojet a sotva mu může vyhovovat sáhodlouhé zdržení, možná ještě buzerace s testem na alkohol či obvinění z nepřiměřené jízdy. Chápu, že není možné říci: řidiči, jste beztrestní, jezděte jako blázni, zabíjejte zvěř a pochutnejte si! Na druhou stranu nepředpokládám, že by toto někdo udělal úmyslně. Přejet králíka či zajíce, to nikomu rodinný rozpočet vylepšit nepomůže a srážka s takovým kancem či srnečkem může být pěkně nebezpečná a navíc často vůz pořádně poškodí, což se - zejména u zahraničních modelů - může pěkně prodražit. Jasně, je mi líto těch ubohých zvířat, co hynou na silnici. Nemohou být obezřelejší, opatrnější. Řidičů a silnic je moc, potrava dochází. Takové zvíře nevidí důvod, proč nepřeběhnout na druhou stranu asfaltové mašle za nějakým gáblíkem. Řidiči musí dávat pozor a jezdit rozumně! Ale kdybych já seděla za volantem a stala se mi podobná nehoda, je jisté, že bych se klidně, i vědomně, dopustila pytláckého činu. Po způsobu Křováků bych politovala tu ubohou zabitou oběť - a potom doma rodině vystrojila hostinu. Ostatně - co s tím zabitým tvorem udělají myslivci nebo policie? Předpokládám, že si buď pochutnají její zástupci nebo možná - což pokládám ještě za horší možnost - přijde maso nazmar.

2006-12-05T09:30:00.000-08:00

Přemýšlíte, co dát rodině k Vánocům? No, jestli nemáte zrovna hluboko do kapsy, mohl by to být třeba docela originální dárek - například celá vesnice! Nevěříte? Ne, nezbláznila jsem se! Nedávno jsem si přečetla, že v Provensálsku je na prodej vesnice za sedm milionů korun! A co je to sedm milionů? To ti takový přičinlivý český tunelář nahrabe jedna dvě. Při troše štěstí a procovitosti to snad dokonce může i někdo vydělat jakž takž poctivě, mezery v zákonech jsou pořád ještě veliké a kdo v tom umí chodit... Možná byste mne dnes neměli brát vážně, prostě závidím! Vesnice to není nijak oslnivá, pět domečků o celkové obytné ploše 150 čtverečních metrů, každý z těch domků musí mít rozměry jako pro panenku. Pravda, dokola je 500 čtverečních metrů zahrad a kdo si představí letní záplavu fialové kvetoucí a vonící levandule, jaká je pro tuhle oblast typická, musí případnému majiteli závidět se mnou!

2006-12-02T09:47:00.000-08:00

Někdo blbne víc a někdo méně, to už je jednou dáno. Celebrity blbnou ze všeho nejvíc a aby se udržely na výsluní slávy, často blbnou jen tak, aby si udržely pozornost svých příznivců a hlavně bulvárního tisku, protože ten o nich píše a ony tím pádem zůstávají v povědomí mnoha lidí. Někdo zase neunese tíhu slávy a místo aby byl šťastný a užíval si to, trpí depresemi a blbiny páchá pod tíhou psychycké nevyrovnanosti. Obojí je možné, ale mělo by to být s mírou. Když začala Iveta Bartošová se svým hroucením a sesypáváním a jak podobně to v tisku bylo nazáváno, litovala jsem jï a i toho malého obtloustlého Artura ještě víc, že má tak křehkou maminku, které je pořád něco, až si vedle ní ani svého dětství neužije. Jenomže když už je něčeho moc, tak je toho přespříliš. Paní Bartošová zřejmě odpovědnost vůči synovi necítí, když lítá od milence k milenci a jakmile ji některý nechá, teatrálně se pokouší o sebevraždění, místo aby zpytovala svědomí, v čem to asi vězí. (Ono se totiž říká, že jak se do lesa volá, taková je ozvěna). Roztomilého medvídka Artura si snad konečně vzal na starost táta - a maminka by se měla buď konečně úspěšně zasebevraždit nebo mazat k psychiatrovi, ale ty její neustálé story jsou už nudné.

2006-11-27T08:52:00.000-08:00

Tak už máme v Praze vánoční smrk pro "staromák"! Bylo mi ho líto, když psali, jak jej vytipovali z několika jiných a jaké potíže provázelo jeho kácení. Je smutné, že smrk je skoro stoletý, než naroste další takový z malého semenáčku, už tu dávno nebudu a kdoví, jestli ještě vůbec bude držet pohromadě tahle planeta. Potěšující ale je, že tentokrát se asi pro celorepublikovou prestiž zbytečně neplýtvalo! Smrk byl v dolních metrech zasažen hnilobou, je tudíž jasné, že dřív nebo poizději by stejně musel pryč, aby nikoho neohrozil, tím spíš, že stál při cestě. A kdyby náhodou lesníci prodleli a strom při nějaké vichřici padl, kdoví, co by se mohlo stát! Každopádně by z bezmála stoletého stromu byl jen otop. Takhle ještě předtím potěší oči dětí i dospělých a snad se i jeho duše bude o to vyrovnaněji odebírat k Stvořiteli. Nejsem přítelkyní vánočních trhů se vším tím zmatkem a spoustou lidí, ale kvůli velikému stromu každoročně zacházím právě jen na Staroměstské náměstí.

2006-11-24T09:51:00.000-08:00

Za příběh se šťastným konce by se bezmála dala označit příhoda, která se stala ve středu večer v Praze 10. Devětačtyřicetiletý muž dal do trouby péci maso a odešel do nedaleké restaurace. V bytě přitom nechal bez dozoru dvouletou dcerku. Jenomže se v hospůdce tak trochu zapomněl a maso se v troubě vznítilo. Naštěstí sousedé všas zpozorovali, že se z bytu line dým a přivolali hasiče a záchrannou službu. Holčičce se vůbec nic nestalo, potud tedy vše dobré. Ovšem státní zástupkyně dala neprodleně pokyn ke stíhání otce, který opuštěním dítěte spáchal trestný čin. To je nejen její právo, ale i povinnost. Nechat dítě doma bez dozoru a vypadnout do hospody, ne promiňte...? Na druhou stranu ale... Bylo zjištěno, že mužský, kterému zbývá rok do padesátky, pečuje o malé dítě sám. Dost dobře si dovedu představit, že to prostě nezvládá, že je toho na něj moc. On to bývá dost perný úkol i pro ženskou, natož pro chlapa. Pomohl mu někdo? Zajímal se vůbec o to? Dnes je obžalován, možná půjde až na tři roky do basy a holčička tím pádem do děcáku. Je tohle spravedlivé???

2006-11-22T09:20:00.000-08:00

Není tomu zase až tak dávno, co jsem na těchto stránkách prezentovala svůj názor ohledně trestu smrti. Jen jsem nedokázala najít dost exemplární příklad na kterém bych jasně demonstrovala, proč jsem já, jinak mírumilovná osoba, jednoznačně pro a ne proti. Dnes ho mám. Recidivista David Lubina byl za loňskou vraždu televizního střihače Michala Velíška odsouzen do vězení na 25 let. Podle odborníků údajně nelze předpokládat jeho převýchovu, téměř devět let už prožil za mřížemi a nenapravil se. Tedy: předně pokládám za velice sporné, zda může pobyt ve vězení někoho napravit. Leda snad zastrašit, takže začne na svobodě vegetovat jakž takž podle stanovených norem, aby tam nemusel znovu. V tomto případě ale po 25 létech pravděpodobně nenastane ani to. Pokud vím, Lubinovi je v současné době asi 33 let. Plus 25 roků basy (doufám totiž, že tohohle miláčka za dobré chování nepustí dřív). Čili zhruba v roce 2031 vyjde z vězení jako chlap před šedesátkou, který z toho 34 let bručel. Při současném trendu světového vývoje práci patrně nenajde, i kdyby chtěl. Bude přežívat na podpoře a potloukat se po ulicích jako bezdomovec, na obtíž slušné lidské společnosti. Kdoví, zda mu z toho nelupne v bedně a nespáchá zase nějaký zločin. Možná stačí dokonce celou sérii, než ho znovu lapnou. A teď se zamyslete: má s tímto rizikem cenu si takového lumpa řadu let chovat na státní útraty jako v bavlnce? A než řeknete že jo, tak si vzpomeňte, kolik nevinných lidí na této planetě nemá střechu nad hlavou a denně umírá hlady!

2006-11-15T09:58:00.000-08:00

Brzo budou Vánoce! Prosím, nebijte mne! Vím, že to říkám lehkomyslně, protože jejich šílenství příliš nepodléhám, negruntuju a nepeču. A dnes bylo venku ještě tak pěkně, že by počasí mohlo reprezentovat velmi zdařilý podzimní den! Ale ty Vánoce podle kalendáře přitrhnou za necelých šest týdnů a s nimi světýlka a vůně vanilky a sobi a Klaus... tedy Santa, ten náš se saněmi dárečků asi rejdit Českem nebude... A k Vánocům patří stromek. Někdo má dnes doma praktický umělý, jiní pořád ještě obětují čím dál větší částky za smrček, borovičku či jedličku pravou, s lesní vůní - ačkoli ten zvyk je vlastně z historického hlediska hodně novátorský, prosadil se v Čechách někdy za Babičky Boženy Němcové. Ale maminka mi vyprávěla, že za první republiky, pod vládou tatíčka Masaryka, stával na Václaváku ohromný svítící strom a říkalo se mu Strom Republiky. Tenkrát jsem jen otvírala žasnoucí dětské oči a představovala si, jak to muselo být krásné. Jenomže léta plynou, vážení! Něco málo ze starých časů se vrátilo ( když přibyli tuneláři, gauneři a zločinci všeho druhu), Strom Republiky zase stojí a okouzluje dětské oči. Ale já už nejsem dítě a navíc mne neuchvátí ani sebedražší propaganda. Dřív jsem nevnímala něco, co dnes už chápu. Na ten letošní Stom se nepůjdu podívat. Viděla jsem ho v televizi - ještě krásný, zdravý, urostlý smrk, určený k smrti jen pro lidský flanc. Ne, pardon, to není nic pro mne.

2006-11-13T08:58:00.000-08:00

Chování některých lidí je mi stále záhadou. Jako dnes. Jdu po ulici a najednou narazím na zátaras. Kočárek "golfové hole" s miminem, další neurčitelné dítě u ruky ošuntěle oblečené matky, proti ní druhá matka, svírající ručku zívajícího chlapce. Mezi tím všude nákupní tašky. ašky spořádaně stojí, mimino na kočárku kulí oči, starší děti spolu nekomunikují a zjevně se otravují, matky si čile povídají a okolí je nezajímá. Že vytvářejí na chodníku barikádu, za jakou by se nemuseli stydět ani Frantíci za velké revoluce, to je pro ně nepodstatné. Zastavím a říkám slušně:"S dovolením..." Nic. "Dovolíte, prosím...?" Žádná změna, jako bych ani neexistovala. matky jen repetí a repetí. Kdybych mohla vyfotit tento výjev a hledala k němu vhodný slogan, odpovídal by jedině výrazně umístěný nápis: " My jsme matky a kdo je víc." No jo, ale prorazit kordónem parkujících aut a obejít přehradu po silnici nelze a jestli si nechvátnu, ujede mi autobus. "Prosím, ráda bych prošla," říkám už maličko důrazněji amyslím si, že pro to sebeovládání se mi za hlavou nutně musí rozlévat svatozář. Ty dvě konečně uhnou, s nechápavými a ublíženými pohledy. Snad si vážně neuvědomují, že závada je na jejich přijímači!

2006-11-11T10:21:00.000-08:00

Mnoho povyku pro nic, tak bych nazvala skandál, který právě v těchto dnech probíhá kolem Romů, vystěhovaných ze Vsetína. nemohu si pomoci, mám prostě dojem, že kdyby ti vystěhovaní nebyli právě této národnosti, pes by po nich neštěkl. Jistě by bylo špatné vyhánět lidi z domova a ještě špatnější, kdyby to někdo učinil jen pro jejich barvu pleti, ale pokud jsem se dočetla, v tomto případě jde prostě o neplatiče. A na ty by měl být jeden metr. Když bílý neplatí, je vystěhován, vyhnán, vypuzen až do holobytu a pokud minimální nájem nehradí ani tam, stane se z něj bez pardonu bezdomovec. Není to moc hezké a rozhodně takové řešení neschvaluji, ale mně se nikdo na názor neptá, tak to prostě je. Jenže když neplatí Cikán a je vystěhován, je za tím hned rasová diskriminace! Nepatřím k lidem, kteří Romy nesnáší, tvrdí, že je to všechno jedna verbež a podobné kecy. Lidé nemohou za to, kým se narodili, jakou mají barvu pleti. Bez ohledu na to jsou prostě někteří slušnější a schopnější a ti druzí ne. A na konci prostě zbývají ještě... není pro to slušné slovo. Póvl, odpad. Bylo by asi dobré posoudit, do které kategorie patřili ti, jichž se starosta Vsetína tak promptně zbavil. A potom mluvit!

2006-11-09T09:46:00.000-08:00

Hladiny českých řek už zase hrozí! Není divu, počasí je v posledních létech samý výkyv. Někdy horka, že by jeden zemřel, jindy tvrdé zimy nebo holt jindy ty povodně. Pomalu bychom si měli zvykat. Zeměkouli už dlouho říkáme " naše modrá planeta" a drancujeme ji přitom, jak jen to jde. Deštné pralesy mizí po kvantech každým dnem, do moří trousíme náklad ropy ze ztroskotaných lodí, skleníkový efekt ze zplodin všech hnusných smrdutých auťáků, co jen jich na této planetě jezdí také není zanedbatelný... a matka Gaia, jak naši planetu kdysi nazývali naši předkové na znamení, že ji uznávají jako živou bytost, konečně říká své "ne". Matka může své děti milovat a přehlížet jejich prohřešky hodně dlouho, ale pokud není vyloženě pitomá, jednoho dne se vzepře. Každý pes se oklepe, když se mu v kožichu přemnoží blechy a začnou nadmíru kousat. A lidé koušou svoji matku, drancují a zabíjejí ji každým dnem, to už si dnes leckdo uvědomuje. Proto se mění klima, proto čím dál víc hrozí tsunami, tornáda, hurikány... a záplavy. Je ovšem hodně důležité, aby se člověk zachoval jako myslící Člověk, nikoli jako pitoma. Pokud se tací najdou na kompetentních místech v čase dalších českých záplav, možná z toho tato krajina tentokrát vyjde bez následků. Na to je, pravda, třeba ovládat matematiku a mít kus zdravého rozumu v hlavě. Vodu v hrázích a přehradách odpouštět včas, nečekat, až dojde k tomu, k čemu už v minulých létech došlo.

2006-11-06T08:47:00.000-08:00

Za posledních stopadesát let došlo na světě k takovému technickému rozvoji, že se jeden nestačí divit. To by samozřejmě bylo úžasné, kdyby technika lidem vždy jen pomáhala a nedocházelo k případům, kdy je sužuje, ne-li diskriminuje. Z toho dobrého namátkou vyjmenuji lékařské technologie, které zachraňují lidské životy. V zastoupení zlého bych připomněla, že dávní vzbouření dělníci měli veliký kus pravdy, když rozbíjeli první stroje, protože se báli, že je připraví o práci. Propagátoři rozvoje tehdy většinou farizejsky tvrdili, že o nic takového nejde, že stroje jen lidem práci uspoří, aby mohli pracovat méně hodin a měli víc volného času pro sebe. A jak to dopadlo vidíme všichni. Jedna část populace stejně čučí v práci přinejmenším osm hodin a nemá čas na rodinu a ženské dokonce ani na slušné vedení domacnosti - a vedle toho jsou neustále se rozmnožující zástupy lidí, pro které se prostě slušně placená práce nenajde. Za největší nešvar ale pokládám současný rozvoj odposlechových a kamerových systémů, které mohou lidi na veřejnosti sledovat na čím dál větším počtu míst. Což o to, kdyby nikdy nedošlo ke zneužití této možnosti, jen bych takový pokrok chválila, vždyť o co rychleji by například policie dopadla zločince nebo vraha, kdyby veřejná místa byla takto soustavně monitorována. Já se ovšem obávám, že díky lidské povaze bude takový zloděj nebo vrah stejně nakonec ve většině případech osvobozen, protože si najme schopného právníka nebo někoho uplatí, ale průměrní lidé se ocitnou v palbě byrokratické buzerace jen proto, že někde nevhodně pustili z vodítka psa nebo omylem vytrousili z kapsy papírek od bonbónu. Asi nejsem sama se svými obavami, mám-li soudit podle dnešního článku s názvem Špehování obyvatel v Británii nabírá na intenzitě.

2006-11-05T12:36:00.000-08:00

Shlédnout televizní noviny se pomalu ale jistě stává stejným horrorem jako přestát kultovní "Psycho." Že se dnes dvě děti v rodinném domku udusily při požáru, který vznikl od přímotopu v jejich pokoji je strašné. Neděsí mne fakt, že byly doma samotné. Devítiletý chlapec už by měl nosit na ramenou myslící hlavu, nikoli jen čímsi zakrytý otvor, aby mu do krku nenapršelo. A tříleté holčičce by měl být oporou. Problém nevidím ani v tom, že dvě takové děti rodičové "opustili". Požár pravděpodobně vznikl od přímotopu úplně samočinně, jestliže se na dosah ocitlo něco vznětlivého. Tomu těžko mohli dospělí zabránit, leda by při požáru zahynuli se svými dětmi. Zajímavé je jen to, že rodina je sociálně slabší, (i když nikdo neřekne "chudá" nebo " nemají ani co do huby", to by byla urážka). Zaplatit si ale nějakou mladou slečnu k dětem očividně nemohou. I elektřinu prý měli vlastně vypnutou, napojili se do rozvodu "načerno". Mám to odsoudit? Ne, já se ptám: je správné, aby mnozí měli tak mnoho a jiní museli jednat jako zločinci, aby svým dětem zajistili trochu nezbytného tepla? A že se potom možná vydali ke kamarádovi na skleničku a možná to i trochu přehnali - i pro to mám pochopení. Vždyť nebýt té nešťastné náhody, možná by jim synek vylil na hlavu kbelík studené vody - a život by šel dál.

2006-11-02T09:51:00.000-08:00

Já tedy nevím, ale chvílemi se mi zdá, že i ta příroda v určitých případech stojí proti slušným lidem. Alespoň když uvážím tu nedávno prezentovanou historku o těhotné feťácké ženě, která usoudila, že se jí neodbytně chce na velkou, podřepla kdesi u příkopu a místo toho porodila zdravou holčičku. Znám spoustu žen, které nefetují, na příchod děťátka se těší a svědomitě připravují, ale když dojde na porod, je to pro ně nekonečné martyrium a mnohdy dokonce smutně korunované tím, že miminko je zdravotně postižené nebo přinejmenším ne v příliš dobrém zdravotním stavu. A ta nepořádná matka má nejen kliku, ale její neřest jí vedle toho jde vyloženě k duhu. Že by si stačilo "šlehnout" a mimino bude bezproblémově na světě, jako když se vyšprkne slípka?

2006-10-31T08:50:00.000-08:00

Když se přede mnou někdo zmíní o televizním seriálu South Park, mám pocity velmi rozporuplné. Na jednu stranu nelze tvůrcům upřít velkou dávku nápaditosti, pohotovosti a vtipu, na druhé straně z toho vyleze dílko vždycky hodně vulgární a téměř vždy ještě k tomu strefující se do něčeho, co je hodně citlivé. Jako nyní, kdy se hodila do noty smrt proslaveného lovce krokodýlů Stewa Irwina. Tvůrci seriálu prý ho umístili do pekla i s rejnokem, který čněl z jeho krvavé rány na hrudi. Faktem je, že poměrně mladý (44) muž zemřel v září poté, co ho při potápění probodl rejnok a že dělat si z toho srandu ve chvíli, kdy rodina svého syna, manžela a tátu ještě pořádně neoplakala je hyenismus. Faktem ovšem také je, že Irwin jako by celý život provokoval, přímo se chvástal, jak to se všelijakou tou havětí umí... a na tohle by člověk řekl "Kdo s čím zachází, s tím také schází." A kdyby to vzal přísně podle náboženské doktríny, kam by po smrti takový chvástal přišel??? A teď tvůrce South Parku spravedlivě suďte!

2006-10-28T11:39:00.000-07:00

Můj dědeček byl moudrý muž. Dokonce už ve velmi mladém věku. Velice rázně odmítl rodiči vnucované studium práv s odůvodněním, že k nějvětším nespravedlnostem dochází u soudů a on že na něco takového nemá žaludek. Bylo, je a bude, zdá se. Soudy mohou pod záminkou potrestání zločinu zdiskreditovat nevinného, posadit ho za katr, zničit mu tak život, pošramotit rodinné zázemí, připravit ho o práci, o výdělek, o určitý úsek života - a to vcelku beztrestně, jak se ukazuje na případu mladého muže, který měl odvahu za toto žalovat - a vyhrál jen částečně. Mám na mysli toho chudáka, co nevinně bručel dva roky a když si dovolil vyčíslit škodu na 200 000 korun, bylo mu po dlouhém handrkování nakonec přiřčeno o málo víc než polovina. A všichni mocipáni se tváří, že tak je to správné. Jářku, to si málo ceníme dvou let života člověka, kdo dává do státní kasy svůj podíl na daních. Prý byl tenkrát rošťák, boxoval a hlásil se ke skinům... to je sice hezké, ale jak se nakonec prokázalo, byl to nevinný rošťák a jako takový neměl ve vězení co dělat. Jestli se tam přece ocitl, někdo prostě odvedl svoji práci špatně. A ten by měl být za to potrestán. Třeba klidně tím, že odškodné bude tomu postiženému platit z vlastní kapsy, ono by ho to příště asi naučilo vyhodnotit situaci lépe. Ostatně jsem se velmi divila, o jak směšně malou částku ten člověk vlastně žaloval. Když spočítám uniklý průměrný dvouletý příjem plus náklady na soudy a advokáta plus něco za tu ostudu a celkovou morální újmu, jaká mu byla zopůsobena (a to by měl být slušný balík), já bych to viděla tak na pět milionů, to by skutečně mělo nějakou cenu!

2006-10-25T08:51:00.000-07:00

Jako v Kocourkově si musel připadat slepý muž ve Velké Británii, když mu dopravní policie napařila značnou pokutu za rychlou jízdu. Těžko si představit slepce za volantem, pokud by ovšem nešlo pouze o recesi ve stylu jedné písně pana Jahelky o šoférovi autobusu, který slepotu předstíral, aby vyděsil věčně nespokojené cestující. Angličan Martyn Styles nepředstíral nic, nejen že doopravdy nevidí, ještě k tomu je i neslyšící. Pohybovat se může výhradně s bílou hůlkou a vodícím psem. Člověk by řekl, že jako protiváha hluchého splepce se musí v této epizodě nutně vyskytovat nějaký blbec, ale pravděpodobně tomu tak není. Kamerový systém skutečně zaznamenal při přestupku auto stejného typu a dokonce i poznávací značky, jaké občas řídí Stylesova manželka Dawn. Jediný háček je v tom, že celá Stylesova rodina byla v inkriminovanou dobu i se svým vozem vzdálená od místa činu 290 kilometrů, na což jsou nezvratné důkazy. Kde se tedy vzal totožný vůz a kdo jej řídil, to je záhada! Co když se prostě z paralelního světa vyřítil v paralelním autě paralelní Martyn Styles nadměrnou rychlostí jen z radosti, že v tom paralelním světě vidí?

2006-10-23T08:48:00.000-07:00

Tak nám včera nastal konec jedné éry. Legendární Michael Schumacher, "Schummi," se definitivně rozloučil se závody v F 1. Držel se na výši dlouho a řekla bych, že právem, i když mnozí mu právě pro to dlouhé výsluní nemohou přijít na jméno. On na to vždycky házel bobek a měl pravdu - že skutečně JE dobrým jezdcem, to ukázal včera při svém posledním závodu. Z nevýhodného místa dokázal rychle postupovat kupředu a nevzdal, i když jeho vůz postihla závada. Zaťal zuby a snažil se až nadoraz, i když už mu muselo být jasné, že absolutním vítězstvím se tentokrát těšit nebude. Jednu chvíli jsem se bála, že ten šílenec buď havaruje nebo způsobí havárii někoho jiného, že to nakonec všechno dobře dopadlo, to je zázrak. "Schumimu" to tak asi nepřipadá, zjevně se řídí výrokem Caesara, že by byl raději v poslední vsi prvním, než v Římě druhým. No, nevyšlo to, ani na nižší stupně vítězů tentokrát nestoupl, ale přesto při své poslední jízdě předvedl, jak moc umí. V situaci, ve které se ocitl on, to je čtvrté místo absolutním vítězstvím. Od nynějška může veliký Michael pohodlně natáhnout domácí bačkory a užívat si. Ovšem při tom co včera předvedl si kladu otázku, zda právě včera neopustil jediné místo, kde si užívat dokáže?

2006-10-19T09:33:00.000-07:00

Růžová barva je pozitivní, o tom se nelze přít. Bývá doporučována do ložnic, například v kombinaci se svěle zelenou. Já to tak mám také a mohu potvrdit, že od doby, kdy jsem barvy ve svém nejsoukromějším místě poladila v tomto duchu, spím daleko klidněji a spokojeněji. Rozesmál mne nedávný článek, jak někde v americké věznici oblékli trestance do růžových kombinéz a pantoflí. Kupodivu prý se od té doby jejich většina chová lépe, pravilo se v článku. Üdajně prý proto, že se za tu barvu stydí a nechce na sebe víc upozorňovat. Já si spíš představila ty ksichty, jistě aspoň některé typicky trestanecké, postrojené v růžových úborech a pantoflíčky v téže sladké barvičce, jen velikosti malých korábů. K popukání. Ale možná, že víc než stud, sama ta barva nějak ovlivňuje jejich myšlení k pozitivu. Kdesi v Indii prý natřeli narůžovo celou radnici - a slibují si od toho, že se lidé budou chovat lépe. Bylo by úžasné, kdyby to fungovalo, ne? Hlavně rozvodové síně by se měly všechny takto vymalovat. A hospody a školy a všechna místa, kde může docházet k třenicím a sporům. Víte co? Pojďmě celou tuhle modrou planetu přemalovat narůžovo!

2006-10-17T12:32:00.000-07:00

Před časem jsem vám slíbila, že blíže rozvedu myšlenku, proč jsem já, člověk veskrze mírumilovný, pro trest smrti. Je to proto, že ještě nežijeme ve společnosti, jakou často předvádějí vědecko-fantastické filmy a knihy. Tam jsou obvykle zarytí zločinci vypuzeni na trestaneckou planetu a ponecháni vlastnímu osudu, zatímco ti "dobří" si sedí někde jinde, v klidu a bezpečí. Jistě, tak to v životě nechodí. Když k tomu navíc přihodím hledisko filosofa, kdo z nás může rozsoudit, kdo je skutečně dobrý a kdo zlý?! Na tomto světě ale panují určité normy vtělené do zákonů, které se to snaží řešit. Někdy možná špatně, ale zcela jistě ve prospěch většiny. Jenomže tohle všechno je k ničemu, když někde na konci tohoto řetězu jakási obezlička způsobí, že některé zločiny jsou posuzované s nečekanou shovívavostí. Oko za oko, zub za zub, tvrdili kdysi naši předkové, což pokládám za spravedlivé a rozumné. Zatímco dnes někdo spáchá vraždu a než se mu dostane vůbec jakéhokoli trestu, je rozpitváváno, zda to bylo v afektu či pod vlivem alkoholu či zda snad ten dotyčný není nakonec nepříčetný a tudíž, chudáček, trestán být vůbec nemůže. Následkem toho zločinnost roste a trpí nevinní. A to se mi nelíbí, ne a ne!!! A že si na toto téma ještě v budoucnu smočím, to si pište!!!

2006-10-13T09:24:00.000-07:00

Tak to máme potvrzeno! Jan Tuna odchází z Novy. Nevím jak kdo, ale já ho na obrazovce televize vídala ráda. Je to mladý, sympatický chlapík, má dobrý vyjadřovací schopnosti, ani při přímých reportážích se nezakoktává a neblekotá, jeho příspěvky jsou srozumitelné širokému spektru diváků. Přesně takový by snad reportér ve zpravodajství měl být. Jenomže udělal jeden chybný krok a byl odpsán. Navíc si nezačal, jak správně podotkl, když jeho aféra vrcholila, začal si pan Paroubek a on se jen bránil. Brání se každé zvíře, to je pud sebezáchovy. Člověk, stojící na vyšším inteligentním žebříčku než zvíře se brání i proti nařčení, to mi připadá normální. Je-li ovšem člověk reportérem, nemá, zdá se, na obranu své cti nárok. Jistě, že veřejný dopis nebyl způsobem nejvhodnějším, to lze uznat. Nejsem si ovšem jistá, zda od vedení Novy je vhodné, aby z toho dělala kravské dostihy. Pan Tuna umí a jako renomovaný novinář si určitě místo najde, jeho nepřítomností ztratí pouze Nova a její diváci. To si ovšem pánové nahoře měli uvědomit, než se rozhodli ho profesně znemožnit degradací a snížením platu.

2006-10-10T08:45:00.000-07:00

Boží mlýny asi opravdu melou jistě - a někdy možná ani ne tak pomalu, jak se tvrdí! Jak je to dávno, co jsme sledovali závody Formule 1 v Číně, kde vítěz Michael Schumacher nejen zářil blahem (což je pochopitelné), ale poskakoval, culil se a vyváděl jako malej Jarda, což je nepochopitelné? Vcelku bych mu ani to neměla za zlé, že miluje svá vítězství a těžko snáší prohry je už jistě dávno každému divákovi známo. Jenomže tenkrát to trochu přehnal. Úplně to působilo jako psychický teror namířený proti soupeři Alonsovi, který stál na stupínku pro druhého jezdce, mladý a zklamaný tak, div že nebrečel. Musím připustit, že na vítězství nefandím v závodech jemu, ale Schumacherovi, i když v poslední době říkám: "Ten mladej je dobrej! Ale je to ještě štěně, může si na absolutní vítězství ještě nějaký čas počkat, až Schummi v závodech ukončí svoji kariéru". Ale tentokrát jsem byla vysloveně na straně mladého Alonsa. Ani mne moc nepřekvapil výsledek dalších závodů, kdy Schumacher nedojel. A tím méně se divím, že mechanici obracejí jeho auto naruby a nemohou pochopit, jak k výpadku motoru došlo. Za ten výsměch pro soupeře v Číně měly pro něj ty boží mlýny tentokrát řešení operativně po ruce.

2006-10-06T10:34:00.000-07:00

To je zajímavé, jak si zpravodajství ve všech světových médiích co chvili najde nějakou (občas i velmi nechutnou) senzaci a hbitě se na ní přiživí. Jako nedávno, když se do brazilského pralesa zřítilo letadlo boeing se 155 lidmi na palubě. Jedno zpravodajství stíhalo druhé, zatímco osud 155 lidí byl neznámý - a najednou jako když utne. Záchranáři se nakonec přece jen k troskám letadla těžko přístupným pralesem dostali, konstatovali, že nacházejí pouze těla a kusy těl a finito. Novináře případ přestal zajímat, senzace skončila. Záchranáři asi už taky vzdali. A přesto mne napadá například děj televizního seriálu Amazonka, kde po podobné havárii zcela nečekaně hrstka lidí přežila. Jistě, je to jen vymyšlený příběh, ale neslyšíme často ve skutečném životě také nepochopitelné zprávy, jak dlouho někdo přežil třeba v závalu, bez vody...? Jediné rozhodující by bylo, kdyby záchranáři dopravili do civilizace všechny lidské ostatky a pověření odborníci je prověřili, zda skutečně patří 155 osobám. Možná k tomu dojde, možná ne. Lidstvo se to nedoví. Zpravodajce, lidi s posláním informovat masy případ už přestal bavit. Už jim prostě nic nenese.

ožná také už vzdali, možná ještě pátrají, možná (připouštím eventualitu velmi morbidní, ale byla by rozumná) přepustili někomu, aby všechny lidské kousky dal dohromady a přesvědčil se tak, že skutečně náleží

2006-10-04T11:06:00.000-07:00

No vida! Všechno jde, když se chce! Zatímco na jedné straně lidé na tomto světě vyhubili spousty živočišných druhů a díky svému talentu zdevastovat kdeco jich ještě pořád spousty mizí, jinde se pár lidských jedinců vynasnaží a odchovají v zajetí zvíře nebo ptáka, se kterým se to až dosud nevedlo. Jako nyní, když se v hodonínské zoologické zahradě pyšně naparuje první odchované mládě tukana obrovského. Říkají mu Pepa a radost z něj mají také asi obrovskou. Vedle toho, že taková událost je vždycky znakem úspěšnosti chovatelů, Pepa je krasavec. Tukani váží až půl kila, dorůstají do délky téměř 60 centimetrů, jsou krásně zbarvení a asi každý si je pamatuje podle jejich majestátního žlutého zobáku. Jsou to jihoameričtí šplhavci, ale jak je vidět, když to s nimi někdo umí a dobře se o ně postará, jsou ochotní se klíďo rozmnožovat třebas i v Hodoníně. Vážně, Pepa asi dlouho nezůstane zářit jako jedináček - jeho rodiče už pečují o tři další potomky a Pepa se bude muset brzo nějak porovnat s novými sestřičkami či bratříčky.

2006-10-02T08:55:00.000-07:00

Sdělovací prostředky mají vystupovat objektivně, to je nesporné. Mají také jednat operativně v případě, že se některý z jejich zaměstnanců proviní proti této zásadě. Ani to mi nepřijde špatné, ba právě naopak. Teď ale televize Nova posílá k vodě reportéra Jana Tunu. Není to sice vysloveno tak úplně přímo, vyhazov zatím nedostal a po sociální podpoře ruku nenatahuje, nicméně je dost jasné, že upadl v nemilost. Proč? Pro jeden otevřený dopis, který zaslal panu Paroubkovi. Ale co je na tom špatného, ptám se?! On byl napřed zmíněným pánem z něčeho nařčen a tak mu otevřeným dopisem odpověděl. Otevřeným proto, že není špendlík nebo jehla v kupce sena, pan Tuna je člověk sledovaný na veřejném místě a tak se veřejně hájil. Nevím jak kdo, ale já mu přeji, aby to pochopili i ti, kdo rozhodují o jeho osudu, aby se prostě obháji. Už proto, že mně by na obrazovce chyběl!

2006-10-01T07:57:00.000-07:00

Blíží se podzim. Dny krátké a noci dlouhé. Teprve Lucie noci upije, jak praví lidová pranostika, ale kdeže je svátek Lucie v našem kalendáři. Zato už dávno, co prý na Annu bývá venku zima. Pranostika to vyjadřuje slovy "svatá Anna chladna zrána!" Nekonečně dlouho k jaru, řekla bych já. Nekonečně dlouho k Vánocům, řeknou děti, toužící po dárcích. Nekonečně dlouho k Silvestru, zakvílejí pijáci, co touží po jednom pořádném mejdanu. Nu, všicni máme smůlu, tato planeta má svůj řád a pro nás platí jasná pravidla. Prý to tak navěky nebude, Země se otepluje, jednou prý budeme v našem pásmu mít klima jako ve Španělsku, budeme tu pěstovat olivy a pomeranče. Ale na to já kašlu, když nemáme moře. Asi nemám dost fantazie, ale nedovedu si dost dobře představit, jak se na chalupě koupám ve své zamilované plechové staré vaně ve stínu pomerančovníku!

2006-09-29T08:45:00.000-07:00

No to je pěkné! Tak zaměstnavatelé prý chtějí zrušit placené volno na svatbu či na pohřeb! No to už by se lidí vážně měli vzbouřit a vytrhnout do ulic nebo nám postupně zakážou i chodit v pracovní době na záchod! Zrušit placené volno na pohřeb, to by byl lautr hyenismus! Samotné mne kdysi potkalo neštěstí, že mi umřel někdo blízký a nebyl nikdo, kdo by místo mne mohl pohřeb obstarat. Potácela jsem se pod prášky, víc mrtvá než živá a pamatuji si to dodnes. Myslím, že bych si to pamatovala ještě víc, kdyby mi ty poskytnuté dny nakonec ještě odmítli zaplatit. Každý se přece může dostat do takové situace, ne? Pravda, trochu spornější je volno na svatbu. Jsou lidé, co tento obřad podstupují jednou za život, také znám ale jednoho člověka, co se ženil desetkrát a kdyby potom neumřel, asi by to ještě několikrát stihl. To je ale paradox, naprostá většina lidí to tak často nedělá, nejsou tak otužilí. A pokud je uzákoněn rozvod a několiketé sňatky jednoho člověka jsou povolené, neměl by být omezován. Jak je laskavý názor, že zachovat by se mělo placené volno při hledání zaměstnání nebo při stěhování - ovšem pozor, to už je definováno šalamounsky: stěhování ano, pokud je to v zájmu zaměstnavatele! V opačném případě máš taky smůlu, člověče, pocházející od Adama. Ostatně už jméno Adam znamená ve starověkém jazyce vlastně otrok!

2006-09-22T08:45:00.000-07:00

Co ještě neúprosný běh času ( a možná i něčí závist) neudělá našemu pivu! České pivo bylo odpradávna dobrým obchodním artiklem, právo várečné se tvrdě platilo - a oprávněnému i vyplatilo. Jestli tomu tak bude i nadále, to je ale ve hvězdách. Jedva jsme tak ochotně vlezli do náruče Evropy, juž si její úředníci usmysleli, že za každý půllitřík by se mělo platit ještě mnohem víc než dnes. To si snad dělají srandu! Už takhle stojí čepovaný půlčík dvacku! Pivo, klasický lidový český nápoj, kterým se hasila žízeň! Z rodinné kroniky vím, že když můj pradědeček pracoval jako slévač, vypil u pece denně dvacet tupláků, to jest 40 půllitrů! Předpokládám, že si asi nedával to nejlepší, ale i pokud do sebe lil něco jako je dnešní nejslabší osmistupeň, kolik to tenkrát probůh stálo, když prý údajně jeho tříčlenná rodina žila v poměrném blahobytu a babička nevydělávala? Dnes by taková rodina šla asi okamžitě žebrotou a pijan by si navíc musel do práce přinést na výplatu! Ono je hezké zakopávat o vtipy typu: "Zase zdražilo pivo? Co se dá dělat, budeme muset začít míň jíst." Ale ve skutečnosti to asi bude jinak, klasický český nápoj holt budou Češi míň pít. Prodáme ho v cizině a nahrabeme si. A Češi přejdou na nezdravou Coca - colu. Té, ač je patentem z ciziny, stojí dvoulitrovka kolem třiceti kaček.

2006-09-18T09:56:00.000-07:00

No vida, prý že ve Švédsku asi ve volbách zvítězila pravice. Přitom posledních deset let tam vládne sociální demokracie a vůbec ne špatně. Švédská ekonomika roste za posledních šest let nejrychleji a nezaměstnanost dosahuje 5,7 procent, což - vezmeme-li v úvahu, že v každém státě se vyskytuje určitá část zarputilých lenochů, kterým se prostě dělat nechce a pohnou nebem i zemí, aby mohli bez práce živořit na podpoře - je velmi slušný výsledek.Z nevyzpytatelných důvodů si však asi velká část Švédů přeje změnu. No já nevím, při zkušenostech se svým národem bych jim poradila, aby si to napřed dobře rozmysleli. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!

2006-09-16T08:57:00.000-07:00

Národní divadlo, zlatá kaplička, pojem! Že nám v posledních létech začíná padat na hlavu, to je průšvih. Ne, je to hlavně ostuda těch, kdo rozhodují o rozpočtu našeho národa, protože na opravu takového klenotu by se prostě peníze měly najít bez problémů. Ale co chtít, když na nejnutnější opravu Karlova mostu se to taky scházelo jen tak tak. Proč se někdo nepokusil na Národní divadlo vyhlástit sbírku, to je mi záhadou. Pravděpodobně by uspěl, v nejhorším případě ( v dobrém pro ty, co už by český národ rádi konečně viděli na kolenou) by se ukázalo, že český patriotismus je passé a že odtud nic nekouká). Nestalo se. Ředitel zápasil s financemi jak dokázal. A najednou byl odvolán. Ne že by mu skočil po krku nový ministr kultury, on už ten starý nebyl spokojen s jeho činností. Což o to, tohle bych pokládala za skutečný akt bdělosti a ostražitosti, kdyby o něco šlo! Jenomže ono jde o h... málem! Jde o WC, o hajzlíky! O toaletu u prezidentské lóže, že prý se za její zvelebení zaplatilo moc! Osobně si říkám, že tu někdo dělá z komára velblouda. Náhodou vím, že když si soukromník předělává v bytě tento koutek, přijde ho to na 25 - 75 tisíc, podle toho, zda musí zgruntu vyměnit i potrubí a přeje si trochu lepší mísu a dlaždičky a k tomu třeba ještě bidet. Že si do kapličky naúčtovali za tento výkon pár set tisíc, to mne nešokuje. Samotné armatury musí být dávno hin a když si k tomu navíc přimyslím materiály vhodné k historické stavbě a také určité rozměry (doufám alespoň, i když jsem se tam samozřejmě nikdy nepodívala, že presidentský hajzlík nemá rozměry téže místnosti v bytě 3+1 kdesi na sídlišti) - ne vážení, já to vidím víceméně úměrné. Ale ono je to spíš možná tak, že když se chce pes bít, hůl se vždycky najde. A kdoví, možná se na post pana ředitele chce posadit nějaký něčí kamarád.

2006-09-11T10:33:00.000-07:00

Trest smrti - to je velice diskutované téma. Já jsem nikdy netrhala mouchám křidélka, nedělala jsem pokusy na žábách a ve snu by mne nenapadlo kapat hořící vosk na krysu či myš, uvězněnou v pasti. (Ostatně co vedu vlastní domácnost, žádné pasti nepoužívám). Nejsem žádný sadista. Dokonce i pavouka nebo mouchu (jakkoli tuhle havěť nesnáším ) vyženu raději mírumilovně ze své blízkosti než bych ji plácla botou. Diskuze o trestu smrti u nepolepšitelných darebáků mne ale přivádí k bodu varu. Co s nimi jiného, herdek? Když je nezvladatelně agresívní pes - nebo třebas jen hospodáři opakovaně dáví slepice - je prostě utracen. Neuznávám humánní bláboly o tom, že snad je rozdíl mezi zvířetem a člověkem! Není! Obě jsou to bytosti, které v tomto přeplněném světě musí žít podle obecně přijatých norem, jinak jsou svému okolí nebezpeční. A jestliže to nedělají, musí být zneškodněni. Když jsme u toho, člověk jen nese za dění na této planeě větší odpovědnost, neboť je to on, kdo ji v zástupech dovedl na pokraj zkázy, to se žádnému zvířecímu druhu před ním nepovedlo. I odtud plyne hrozba pro život! Mnoho a mnoho myšlenek se mi teď honí hlavou - a věřte, není to v žádném rozporu s tím, že teď je musím přestat spřádat a připravit pro rodinu večeři. K tomuto tématu, které mi leží na srdci, k tomu se co nejdřív vrátím, to si pište!

2006-08-15T02:37:00.000-07:00

Není tomu tak dávno, co jsem si přečetla článek o jednom samotáři, který žije obklopen zvířaty, převážně psy. Miluje je, vychovává a ty zklamané učí, jak se znovu neagresivně vyrovnat s lidmi, prostě jim dělá psího psychologa. Prý je rozvedený - a v článku se praví, že není divu, která žena prý by chtěla žít na samotě s podivínem obklopeném psí smečkou. A to by se autor podivil! Pan Rudolf Desenský je vysloveně moje příbuzná duše. Celé roky o takovém smysluplném životě sním, i když mně jsou bližsší kočky a kdyby to bylo možné, přála bych si žít uprostřed jejich chlupaté tlupy. Dosud k tomu nedošlo, protože jsem jako většina lidí zbabělec, nedovedu změnit zaběhaný život, pravidelné zaměstnání, určitý jistý příjem, byt, na podlaze koberce... prostě to, co se považuje za civilizační vymoženosti. Kdybych nebyla zbabělec, napsala bych panu Desenskému a nabídla se mu za družku. Třeba by na to skočil, aby mu nějaká baba vyprala a navařila vedle kotle psího žrádla taky guláš pro něj. No, zatím jsem nenašla odvahu. Ale kdybych si mohla dovolit psa, vím, ke komu bych ho šla shánět. Protože psi od takového "pána" budou jistě šťastní a proto hodní a přátelští.

2006-08-04T09:27:00.000-07:00

Léto, léto mé... zpívala kdysi krásně Iveta Bartošová. Já si nezpívám, na mne jde depka. Pár týdnů byla vedra - a všechno u nás začalo být vzhůru nohama. Najednou se nedostávalo vody, chyběla elektrická energie a dokonce i dostatek kontejnerů na plastový odpad. To ostatní bylo velmi špatně řešitelné, ale množství potřebných kontejnerů by se snad podle spotřeby tekutin na člověka v tomto období nějak spočítat dal, to mi nikdo nevymluví. A nestalo se! To je pořád verbování jako ve škole "třiďte odpad, nebuďte líní!" Nejsem líná, ale každý by si měl uvědomit, že k třídění odpadu také musí být odpovídající bytové podmínky! Kam já mám v garsonce dávat zvlášť papír, plasty,sklo a běžné odpadky, když mám u kuchňského koutku místo tak akorát na jeden malý košíček!? Přesto jsem to nouzově (a málo esteticky) vyřešila a třídím! Tuhle jsem šla ještě za největších veder vynést ráno dvě tašky plné plastových láhví - a kontejner narván až k prasknutí. A nějaká popelnice na smíšený odpad nikde v dohledu. Co teď? Přece tady nenechám látkové supertašky, se kterými chodím na tržiště pro zeleninu? Jako že kdybych je i oželela, zaručeně za chvíli půjde nějaký podnikavec, obsah vyhodí, tašky sbalí. Proti své vůli jsem se holt zachovala jako čuně a všechny ty flašky jsem pietně nakladla vedle kontejneru

2006-07-31T09:02:00.000-07:00

Je zajímavé, že člověku někdy zůstanou v hlavě vzpomínky na něco hrubého, nevhodného, vryté daleko víc, než na ušlechtilé a příkladné činy svého bližního. Prozradím vám něco na svojí matku-ale než to vyslepičím, musím vám načrtnout portrét své maminky. Jedním slovem dáma! Přátelé rodiny často říkali, že by si ji dovedli představit ozdobenou démanty a krajkami na nějakém starodávném zámeckém portrétu. Ne že by to nebylo na pováženou, v dobách úderníků a jeřábnic v montérkách. Ale i když se maminka oblékala co nejskromněji, jemnými způsoby a jistou cudnou plachostí se od soudobých žen nesmírně odlišovala. I v dobách, kdy sama musela obléknout modrý silonový plášť a rutinně na koštěti myla schody, vypadala jako zakletá princezna. Jak se ale občas ukázalo, její dokonalé, jemné chování dokázalo takové prostředí přece jen nahlodat. Jako jednou... Šly jsme spolu po Václavském náměstí, takhle po dešti to bylo. Maminka bez ohledu na svojí drobnou postavu energicky rázovala davem v nepěkně rozšmajdaných laciných mokasínách a přímo za ní se najednou vynořil vysoký štíhlý pán vzhledu poněkud vulgárního, však oblečený jako ze zahraničního žurnálu - tmavý deštník na holi měl úhledně stočený a rádoby elegantně jím pošvihoval. Jenomže jak držel nachlup krok za mou matkou, podařilo se mu špičku deštníku zabodnout jí přesně do té rozšmajdané, příliš velké boty.
"Pardon," zamumlal pokorně a máti k němu obrátila pečlivě učesanou hlavičku vcelku milostivým způsobem a bezeslova pokývla. Jenomže jak byl nakročen a rozmáchnut, při dalším pohybu se ten švihák trefil do stejného místa opět. A tu moje jemná maminka vycenila bezvadný chrup jako zuřivý vlčák a procedila pobouřeně:n"Hergot!" Na ten její úlet dodmes ráda vzpomínám. A hlavně na nevěřícný pohled toho elegána!

2006-07-26T09:47:00.000-07:00

Vždycky jsem se utěšovala, že až po svém nepříliš povedeném žití zesnu, finito - a budu mít konečně klid, pes po mně neštěkne! Na názor, že možná existuje život po životě jsem jen doufala, že se někdo mýlí. Jenomže jak tak pozoruji různé absurdní dění v tomto světě, skoro bych si přála, aby ten život po životě existoval. Když jsem se kdesi dočetla, že jisté zemřelé paní na rychnovsku poslala společnost UPC dopis s upomínkou o poslední platbu a s přáním příjemného dne, ačkoli syn oné paní její úmrtí společnosti řádně nahlásil, ještě ve mně krev nezapěnila. Je to sice hrubé a beztaktní, ale někdy se opravdu může stát chyba. Jenomže když se syn nebožky proti tomu dopisu ohradil, společnost UPC odpověděla, že na něm nevidí nic špatného. No hrome!? Kdyby se tohle stalo mně a ten život po životě skutečně existoval, joj to bych vyskočila průhledně košilatá zpod kytiček a všechny z té společnosti nakopala do... úplně všude!

2006-07-23T06:11:00.000-07:00

Dočetla jsem se o zcela vážně míněném pokusu: jestliže prý se podaří, aby 600 miliónů lidí v jediném okamžiku vyskočilo co nejvýš do vzduchu, vyvine se taková síla, že naši planetu posune na jinou oběžnou dráhu! Nu, termín minul, lidé si poskočili - a nestalo se nic a to je dobře. Třebaže se o tom moc nemluví, vědci už dávno přiznávají, že naši planetu během její existence stíhaly různé katastrofy a to dokonce v určitých periodách. Zmiňuje se 3 600 let a obvykle se to dává do souvislosti s existencí desáté planety v naší sluneční soustavě. Ačkoli existence té planety je dosud nepotvrzená, má dokonce své jméno - Nibiru, což v sumerštině znamená vetřelec. A vetřelcem také je, údajně se na své oběžné dráze přibližně jednou za necelé čtyři tisíce let přiblíží k Zemi natolik, že zde způsobí jisté nepříjemné změny. No dobrá, sice to není nijak podložené, i když to vypadá pravděpodobně, možná ano, možná ne. Každopádně, něco takového lidstvo nemůže nijak ovlivnit! Kdežto vážně, řekněte mi, nepřipadali byste si ještě méně v bezpečí na této naší prastaré matičce Zemi, kdyby se mohla uchylovat libovolně ze své dráhy jen proto, že si několik mamlasů organizovaně poskočí?

2006-07-20T08:43:00.000-07:00

Tak by mne zajímalo, v čempak asi vězí, že ať sedí na trůnu v naší zemi kdokoli, pořád se musí s někým k naší škodě bratřit. Od svatého Václava to zaručeně nepochází - ten sice platil cizákům ročně spousty hřiven stříbra a mandele volů, ale tak činil jen proto, že podle něj šlo o nepřátele a to stříbro a voly jim dával výkupným, aby zachoval této zemi mír. Což bylo chvályhodné. Krom toho, v Čechách bylo tenkrát stříbra dost. Od té doby už máme dost jen těch volů. V době poměrně nedávné jsme kamarádili se SSSR a sovětské základny zamořovaly naše životní prostředí - viz Milovice a podobné, na zlepšení zdevastované krajiny tam nestačilo mnoho let poté. A dnes nám zase přijednou do země američtí vojenští experti , aby si tu vyhlédli místa pro stavbu protiraketových základen! Tvrzení politiků, že to vlastně zvyšeuje bezpečnost země, tak tomu se každý musí leda smát! Já se ale nesměju. Napadá mne, jak jsme za časů Milovic a SSSR pořádali lampiónové průvody k výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku a zpívali sovětské písničky. Dnes zase známe Haloween a svátek svatého Valentýna... Co jestli se zase něco změní a začneme kamarádit s Eskymáky? Přiznám se, že bych nesnesla, kdybych musela na zelené louce stavět iglů a i v létě nosit smradlavý tulení kožich!

2006-07-15T07:16:00.001-07:00

Svět se zbláznil! To tvrdím už dávno a opět se mi to potvrdilo. Dnes a denně čteme nebo slyšíme ve zprávách, že rozvedený otec nebo matka odvede společné dítě z péče druhého partnera a nazává se to "únos". V posledních létech se množí smíšená manželství, kdy rodiče pocházejí z různých států. A Haagská úmluva, která je nad zákony jednotlivých zemí praví, že v takovém případě je přemístění dítěte, se kterým nesouhlasí oba rodiče, dokonce "mezinárodní únos". Označení "únos" se mi v každém případě zdá pochybné. Jak mohu "unést" někoho, kdo je mým vlastním pokračováním, vůči němuž mám určité povinnosti! Slovo "únos" je ekvivalentem pro "krádež". Ukrást neboli zcizit mohu jakýkoli předmět nebo zvíře, jedná-li se o lidskou bytost, hovoříme o únosu. Jestliže ovšem nezletilé děcko s sebou odvede jeden z jeho vlastních rodičů??? Dítě je přece obou! Jednu chvíli na něm souladně zpracovali, jinak by nebylo na světě. A na tom nic nemění fakt, že nakonec se rozhádali, znenáviděli a najednou se nedovedou dohodnout o ničem, ani v zájmu toho potomka, kterého přivedli na svět. Že se tento stav už měl dávno nějak právně ošetřit je jasné, vždyt je to v zájmu celých zástupů takto postižených dětí. Vím, že je to těžké, nového Šalamouna nemáme, ostatně kdyby někdo dnes rozhodl, že si dítě mají rodičové roztrhnout napůl, možná by to některé rozvaděné dvojice i udělaly. Ale tohle také nic neřeší. Co prostě zdravým rozumem vyhlásit nadnárodní zákon, že rodiče se na porozvodové péči prostě MUSÍ závazně dohodnout dřív, než vůbec k rozvodu dojde?

2006-07-15T07:16:00.000-07:00

2006-07-09T04:06:00.000-07:00

Tak mne tuhle napadlo, co asi dělali lidé, když neměli hodiny. Nevím, kdy byly hodiny vynalezeny, nehodlám po tom pátrat, ale domnívám se, že to asi bylo dost brzo poté, co naši dávní předkové slezli se stromů. Přinejmenším přibližný odhad času podle slunce musel být známý už v době kamenné. První sluneční hodiny na sebe asi nedaly dlouho čekat. A jako vše, čeho se tkne lidská ruka, zprvu to bylo určitě myšleno jako věc veskrze šikovná a užitečná, nikoho nemohlo napadnout, jaká kolektivní koordinace a buzerace z toho časem vznikne. Toho, kdo vynalezl budík, toho bych s gustem přetrhla jako hada! Kvůli němu musím v zimě v létě vstávat v určitou hodinu do práce, ačkoli bych v zimě ráda ještě dlouho spala a v létě mám co dělat, abych nezmeškala odchod do práce, protože jsem už dávno vzhůru a jsem ponořená do běžných domácích úkolů. A hlavně - vynálezce budíku je vlastně v přímé úměře odpovědný za vynález píchacích hodin či nejmodernějších čidel, které snímají přesné údaje z osobní karty. No takhle ve fabrice, u pásu, tam takovému vynálezu rozumím! Stejně to není nic hezkého, ponižovat masy lidí, které denně musí docházet do takových hnusných míst kvůli žvanci, ale prosím, jednotlivé úkoly tam na sebe navazují, časový harmonogram a tak dále... ale stejného evidenčního systému se dnes užívá na místech, kde to vůbec není zapotřebí a to je prosím - fuj! Takže moje motto? Nový čistý svět, bez hodin!

2006-06-29T09:34:00.000-07:00

Jeden by řekl, že když už toho člověk v přírodě tolik vyhubil, že alespoň někdy dokáže udělat výjimku, přinejmenším v případě, který je také výjimečný, ale ne! Mám na mysli případ medvěda, který se zatoulal do Bavorska a místní mu začali říkat Bruno. Poslední volně žijící medvěd v Bavorsku byl zastřelen před 170 lety. Podle zdravého selského rozumu bych předpokládala, že po tak dlouhé době budou odpovědní lidé překvapení, možná trochu pobavení, že jim zase po revíru běhá těžká váha. Chápu, že nadšení z toho asi nikdo neprojeví, málo platné, medvěd je příliš velká a nevyzpytatelná šelma a bezpečí lidí by mělo být nade vše, ale...!!! Bruno nikomu neublížil, nebyl agresivní, pravděpodobně prý se jen zatoulal mimo své působiště, protože si hledal nevěstu. No, našel svůj konec, trouba jeden chlupatý. Nikdo se neobtěžoval vyhledat odborníky, kteří by dovedli zvíře zasahnout uspávací zbraní a převézt na vhodnější míst. Jeden člověk - konkrétně bavorský ministr životního prostředí vydal povolení k odstřelu, pár šílenců poslechlo a Bruna zastřelili. Bude prý vycpán a umístěn v muzeu. Báječné! Ještě že nejsem sousedkou bavorského ministra životního prostředí! Možná, že kdybych mu překřížila cestu, taky mne zastřelí a vycpe po způsobu "vadíš mi, tak tě zabiju."

2006-06-25T03:36:00.000-07:00

Zázraky se dějí! Vím to dávno, ale přesvědčila jsem se o tom znovu včera. Syn si přinesl domů jakýsi plakát a žádal si jej pověsit na stěnu ve svém pokoji. Nenám proti takovému "zdobení" nic, jsem velmi tolerantní rodič. Kdysi jsem sice vybavila dětský pokoj půvabnými obrázky Oty Janečka, ale jak šla léta, různí ti ptáčkové se museli smířit s rytíři v brnění, s exotickými krasavicemi, co třímají v rukou meč a z průčelí zírá Temný pán z Hvězdných válek. Přiznávám, že mi to trochu nahání hrůzu - co kdyby ti všichni zvěčnění na plakátech najednou obživli a žádali si pohoštění? Nakrmit nějakých osmadvacet osob bych nebyla s to! Ale jak říkám, pokud jen visí, navadí mi. Dokonce aktivně pomáhám. Už dávno jsem vynalezla metodu, kterak přidělat plakát na zeď, aniž by tam musel být sprostě přitlučen čtyřmi hřebíky. Potřebuji pouze dvě tenké lišty, které přilepím nahoře a dole na plakát disperzním lepidlem. Věšáček přidělám z uháčkovaného řetízku, který na zadní stranu horní lišty upevním dvěma napínáčky a přelepím samolepkou. Lišty drží plakát pěkně vypnutý a když se pokoj maluje, každý jednotlivý plakát prostě pěkně svinu, jako kdysi v antických knihovnách svinovali spisy psané na papyru a nic se mu nestane. Lišty mohou být v přírodní barvě pouze namořené nebo nalakované na jakoukoli barvu, která se zdá vhodná, syn má v pokoji "rámováno" v bílé. Ovšem dávno, dávno již, co jsem takto opatřovala poslední plakát ze Star Wars - Epizoda jedna! Doufala jsem, že můj potomek už konečně dostal rozum a také místa na zdech jaksi není nazbyt... Prostě, žádné lišty doma nemám, takže jsem včera pravila, že se plakátová akce musí odložit. A požádala jsem syna, aby vynesl odpadky do popelnice. Vrátil se v minutce a zářil! Někdo k popelnicím nastavil dlouhé lišty, které se mu už nehodily! Ano, jak říkám - zázraky se dějí! Matčina malá pozdní sabotáž nevyšla, rezignuji! Na posledním volném místečku vedle okna visí v našem bytě od včerejška další omečovaný rytíř s nápisem Herodes V. Snad ani ten neobživne!

2006-06-17T03:22:00.000-07:00

Tak jsem před několika dny narazila na článek "Průměrný Čech přestane v úterý vydělávat na stát". No jo, ale to úterý bylo 13. června a to je podle kalendáře málem pololetí! Samozřejmě vnímám, že ze svého výdělku platím daně, to prostě ve vyúčtování nelze přehlédnout. Každý měsíc se mi při tom pohledu otvírá kudla v kapse, protože jestli hrubá částka je jakž-takž ucházející, ta koncová, co mi přijde na účet, no to si snad někdo dělá srandu! Pokud bych byla odkázaná na nutnost se z té částky sama živit, oblékat a platit komplet všechny výdaje za bydlení, chcípla bych hlady. Kde se příjmů v rodině sejde víc, potíže nejsou, ale co chudáci, kteří jsou sami? Každý nemůže být manažer nebo ředitel velkého podniku, aby vydělával statisíce za měsíc! A ne každý je tak zdráv a při elánu, aby zvládl dělat víc pracovních poměrů souběžně. Přitom ne, že by nepracoval! Pracuje, pracuje, jak je vidět na výplatním sáčku, jenomže je zákonně obrán a vykořistěn tak, že mu zbude pakatel! Za starých časů své poddané obírali páni, dne udajně žádné pány nemáme a obírá nás stát. Pracovat na něj půl roku bez možnosti ovlivnění, kam ty peníze půjdou, to mi nejvíc leze krkem! Ještě že nemusím církvi platit desátky a k hlavám státu chodit o nedělích povinně na robotu, máme to ale pokrok, že?

2006-06-09T04:46:00.000-07:00

Tak mne tuhle napadlo, jak by to, probůh, na zemi vypadalo, kdyby lidé už dávno nevymysleli záchod?! Tedy - dokud bylo lidí jen pár, nemohl to být problém, tu skočil nějaký Kromaňonec za keřík, tu si pradávný umělc ulevil v Altamiře, mezi malováním jednotlivých loveckých výjevů. Mnohem později se do historie vřadil prévet a různé zdobné nočníky - no a chudý lid měl aspoň suchý hajzlík neboli kadiboudu s vyřezaným srdíčkem, mnohdy přenosnou. A to také nebylo od věci, protože sebehlubší jáma vykopaná pod tou boudou se prostě jednou musela zaplnit. Dobrodiní kanalizace a splachovacích toalet je nesporné, proto také pronikly postupně z paláců a panských domů až skoro do poslední ubohé domácnosti a to je fajn, protože přitom, kolik lidstva mezitím na planetě přibylo, dávno bychom tu bez toho plavali ve splašcích. Ale zase přibyly jiné problémy. Taková tříčlenná rodiny má co dělat, aby se ráno vystřídala v koupelně a na oné místnosti, když se všichni vypravují z domu víceméně na stejnou hodinu. To takovým venkovanům na statku nehrozilo. Buď jeden z nich dorazil na pole o něco později nebo prostě poustil kšandy kdesi za humny. Jo, ono se řekne dobrodiní civilizace! Ale jak by dnes lidé civěli, kdybynašli vetchého dědu dřepět někde u kandelábru?

2006-06-05T04:35:00.000-07:00

Tak už máme zase jednou po volbách! Přiznám se, že politickou situaci příliš nesleduji, mám dost co jiného na práci a řekla bych, že i užitečnějšího. Navíc mám pocit, že celé slavné volby jsou stejná šaškárna, jako byly za celého mého života. Za komunistů byly volby šaškárna, protože byly povinné. Povinně se volila jedna jediná strana, KSČ, takže jaké volby, že ano? No a dnes je to šaškárna opět, protože stran existuje spousta, ale volby povinné nejsou. Jak tedy mohu nějak zprůměrovat a věrohodně ohodnotit, kterou stranu si "národ" víc přeje, když se velká část národa vůbec neobtěžuje. Prý je to demokratické, každý si může dělat, co se mu zlíbí a volební účast je jen na jeho svědomí a národním uvědomění. To zní sice hezky, ale jak k tomu přijdou ti uvědomělí, že žijí v jednom státě s hovady? Přitom určité věci jsou zavazující pro všechny občany tohoto státu, například zákony. Neznalost zákona dokonce neomlouvá. Tak proč neuzákonit, že čin takové důležitosti jako jsou volby je povinný? Chápu, to by se nehodilo! Kdoví, koho by vlastně volili ti dnes neúčastní a možná by to pořádně zahoupalo křesly těch, co si dnes sedí vysoko.

2006-06-01T01:44:00.000-07:00

Tak nevím, kde je jaká spravedlnost! Na světě aby ji člověk hledal ve dne a s baterkou a stejně na ni většinou nenarazí. Při dnešních spoustách stále nových a nových upřesňujících zákonů se dokonce často stává, že se spravedlnosti nedoberete ani u soudu. "Jediný spravedlivý zákony jsou zákony boží," bouřila moje babička. No, možná, ale i o tom by se dalo pochybovat. Jediná spravedlnost Všehomíra by se dala shrnout do lakonické věty "Musíme tam všichni". Každý jednou pčekročí řeku Styx, ať jsi dobrák nebo mizera. Tak proč se mi zdá, že na světě nějak přibývá mizerů a když někdo umře, je to vždycky ten hodnotnější!? Jako třeba Stella Zázvorková, ministr Dostál nebo naposledy Boris Rössner? Vážení, vy už jste tam někde pěkně spolu, ale tady budete dlouho chybět!

2006-05-27T04:01:00.000-07:00

Mísení ras u člověka pořád ještě mnoha lidem leží v žaludku. Osobně znám paní, která si nikdy neopomene smočit, když potká bílou ženu s děckem, které má v krvi evidentně něco černošského, jako by to byl zločin. Nevím, proč se tak čertí, asi má v sobě kousek Hitlera s jeho bláboly o rasové čistotě. Dost mne to ovšem překvapuje, protože o sobě tvrdí, že je věřící a každou neděli chodí do kostela. No, zdravý rozum a toleranci si ještě asi na nejvyšším místě nevyprosila. O kolik jednodušší to mají zvířátka! U takových psíků sice někdo tu a tam ohrne nos a řekne: "Pchá, to je ale podvraťák!" ale většina lidí je bere s úsměvem. Ony jsou také takové prapodivné míchanice ohromně roztomilé! Dnes jsem jednoho stejného pejska potkala před místním krámem. Vrtěl ocáskem a už zdaleka dával najevo, že se mu líbím. A mně se také líbil, byť i tedy koho on to měl v rodu... ! Základem musel být střední knírač, ale hranatá hlava připomínala foxteriéra a silné, vybočené zadní nohy s obrovskými tlapami rozhodně toho nejbasetovatějšího baseta. Ale proč se tomu divit. Prostě - láska je láska!

2006-05-22T03:26:00.000-07:00

Počasí je letos opravdu hodně divné. Duben už dávno minul, tekže se nedá tvrdit, že by bylo aprílové, ale srandu si z lidí dělá právě tak, jako by duben byl. A lidé na to reagují všelijak. Já vyrazila ráno ven v oblečení tak úměrném, jak se mi to zdálo podle kalendáře: dlouhé kalhoty, sice lehké, ale s žádným rozjásaným letním vzorem, elegantně tmavé. Tričko s krátkým rukávem, sako a na nohou mokasíny. Jeden pán v kraťasech a páskovaných sandálech mi vyrezil dech, ale to musím přiznat, že byl přece jen oblečen vhodněji, než dáma, kterou jsem zahlédla na stanici tramvaje - ta totiž s pevnými botami a tenkým flaušovým pláštěm vypadala, že by klidně zvládla i nepříliš zimavý leden. No jo, všechno je prostě relaitvní. I takové oblékání na konci května, zdá se.

2006-05-19T05:03:00.001-07:00

Nenávidím nakupování. Dokonce i módní nakupování, šatičky, botičky... jsem už na to stará. Kdysi jsem ty nákupy módes róbes vysloveně milovala, ale to zase mělo tu závadu, že to bylo za hlubokého Československa a výběr byl pod psa. Dnes mne už nenadchne nic, tím méně prostý užitkový nákup potravin v samoobsluze. Prostoru je tam málo, mám co dělat, abych neshazovala zboží z regálů, do mne žďuchají další zákazníci, také asi poněkud nenaložení... no chťovka! Stačí ale maličkost jako dnes! Absolvovala jsem to celé dokola a platím u pokladny, když tu mi u nohy něco krátce a energicky řekne "Blaf!" Nu ano, "Nevoďtě psy do prodejny!" hlásí cedule na vstupních dveřích. Takže za kasou na maličkém prostoru sedí nakrátko uvázaný mladý pekinéz. Ještě to nezná, zaručeně rodinný mazlíček ani netuší, kde všude dnes visí cedule "Nevoďte psy!" jako kdysi na jiném kontinentě bývaly nápisy "Jen pro barevné." To už dávno není pravda, všechno se mění! Kdyby ten okatý pekinéz žil hodně dlouho, možná by směl do krámů, do masny, do cukrárny... Ale asi to nestihne. Nebudeme si tím lámat hlavu. Říkám mu nadšeně"Ahoj pejsku!" a nakupování dnešního dne je pro mne snesitelné. On mně odpovídá poněkud jednotvárně "blaf!" a vrtí ocasem. Asi se mu na světě také líbí, bez ohledu na ty hlupáky, co ho kazí.

2006-05-19T05:03:00.000-07:00