Všemožné myšlenky

Blog in czech language hwere i publish thoughts about world around.

Tuesday, April 04, 2006

Vzpomínám si na jednu epizodu z dětství. U babičky na venkově jednou moje máma nasypala na talíř omyté borůvky a poptala se tchýně po moučkovém cukru. Babička najisto sahla do kredence mezi nepopsané pytlíky, jeden jí podala a maminka pocukrovala borůvky celpu závějí, než je dala mně. Já - dítě snivé a věčně s hlavou někde v oblacích - chvíli jedla, než mi došlo, že to má nějak divnou chuť. Ale zmohla jsem se jen na prosbu: "Mami, můžeš mi to ještě trochu přisladit?" Mamča s podezřením nakoukla do pytlíku a pro jistotu se přeptala přihlížející švagrové: "Je to vůbec cukr?" A teta dotvrdila:"Je, tuhle měli v krámě takovou pěknou moučku." Ale mámě to přesto nedalo, ochutnala... no prostě, v dobách, kdy ve vesnickém koloniálu vážili všechno do stejných sáčků, byl to škrob na prádlo! A víte, co z toho bylo? Ne, babička dál schovávala v kredenci nepopsané pytlíky. A teta neslevila ze své sebejistoty! Jen mně se v rodině léta všichni posmívali, že nepoznám ani rozdíl mezi cukrem a škrobem. Tomu se říká světská nespravedlnost!

0 Comments:

Post a Comment

<< Home