Všemožné myšlenky

Blog in czech language hwere i publish thoughts about world around.

Saturday, December 30, 2006

Neustále někde čteme, že děti jsou čím dál chytřejší, že mají ve velmi nízkém věku mnohem větší schopnosti, než měly generace předchozí. Myslím, že tak úplně se to zaškatulkovat nedá. Povím vám příběh, který se odehrál v našem příbuzenstvu kolem roku 1930. Z venkova se tenkrát přistěhovala do Prahy rodina - manželé se čtyřletým synem Stáňou. Krátce po příjezdu se mladá matka se synkem vypravila do hotelu Beránek, kde měla zaměstnanou sestru. Tajně doufala, že by ji v krizové době snad na malou přímluvu tamtéž také přijali do práce. Jako vyjukaná vesničaqnka však cestou zevlovala na kdeco, až se stalo, co se nutně muselo stát. Malý Stáňa jí najednou po boku už necapkal. Celá vyděšená se vrátila ohromný kus zpět, pátrala i v sousedních ulicích, vyptávala se kolemjdoucích, nakonec požádala o pomoc strážníka... Stáňu objevili až po několika hodinách. Spokojeně se spal v hotelu Beránek cukrovím, které mu předkládal nadšený personál. Na ubrečenou matku jen úkosem pohlédl a pravil:"Žikala si, že deme za tetou k belánkovi, tak sem šel za tetou k belánkovi!" Ten čtyřletý kluk nejen že vnímal, kam se jde! On vyšel s mámou pěšky z Pankráce, ztratil se někde na rozhranní Nuslí a do toho hotelu Beránek na Tylově náměstí po svých došel! A to ještě výslechem vyšlo najevo, že se cestou naprosto rozumně několika lidí vyptal na cestu!

0 Comments:

Post a Comment

<< Home