Není tomu zase až tak dávno, co jsem na těchto stránkách prezentovala svůj názor ohledně trestu smrti. Jen jsem nedokázala najít dost exemplární příklad na kterém bych jasně demonstrovala, proč jsem já, jinak mírumilovná osoba, jednoznačně pro a ne proti. Dnes ho mám. Recidivista David Lubina byl za loňskou vraždu televizního střihače Michala Velíška odsouzen do vězení na 25 let. Podle odborníků údajně nelze předpokládat jeho převýchovu, téměř devět let už prožil za mřížemi a nenapravil se. Tedy: předně pokládám za velice sporné, zda může pobyt ve vězení někoho napravit. Leda snad zastrašit, takže začne na svobodě vegetovat jakž takž podle stanovených norem, aby tam nemusel znovu. V tomto případě ale po 25 létech pravděpodobně nenastane ani to. Pokud vím, Lubinovi je v současné době asi 33 let. Plus 25 roků basy (doufám totiž, že tohohle miláčka za dobré chování nepustí dřív). Čili zhruba v roce 2031 vyjde z vězení jako chlap před šedesátkou, který z toho 34 let bručel. Při současném trendu světového vývoje práci patrně nenajde, i kdyby chtěl. Bude přežívat na podpoře a potloukat se po ulicích jako bezdomovec, na obtíž slušné lidské společnosti. Kdoví, zda mu z toho nelupne v bedně a nespáchá zase nějaký zločin. Možná stačí dokonce celou sérii, než ho znovu lapnou. A teď se zamyslete: má s tímto rizikem cenu si takového lumpa řadu let chovat na státní útraty jako v bavlnce? A než řeknete že jo, tak si vzpomeňte, kolik nevinných lidí na této planetě nemá střechu nad hlavou a denně umírá hlady!