Máme už nový rok a zima o nás ještě skoro ani neovadila. Má prý se dokonce oteplovat. V prosinci kvetly jahody jako v pohádce o zlé Holeně a také sedmikrásky. Mne to osobně jedině těší, nenávidím zimu. nemusím ani její klasickou podobu, v horské chalupě pod návějemi sněhu, třebaže ty jsou tam jiskřící a čisté. Zima ve městech, to je zmar a hnus, čvachtanda a špína, fleky na botách a navíc jde o život, jak namrzne, silnice a ulice se stávají zónami nikoho, nikdo nesype a ty se, člověče, rovnou zab nebo aspoň přeraž. Mne by těšila zima jako dosud, za předpokladu, že po mírném ochlazení přijde zase rovnou jaro. Jenomže to by asi nešlo, to by se příroda zbláznila. Proto se obávám, že zima nás čeká, uhodí někdy koncem ledna nebo v únoru, až budeme z krátkých dnů i tak už dost umoření a na lid padne depka. Tedy, na mne určitě. Fuj tajbl, to jsou mi nadějné vyhlídky!