Nedávno jsem někde četla, že podle ankety prý většina dotázaných prohlásila, že nejodpornějším pachem je podle nich smrad z popelnic. Až za tím následovaly další možnosti, totiž výfukové plyny, tělesné pachy, cigaretový kouř nebo smrádky z vaření. Z dvaceti možností se na poslední umístily ryby (což je smutné, vzhledem k jejich zdraví prospěšnému masu), předtím pokulhávala leštidla na nábytek a zápach ze spáleniny, na místě hodně se blížícím prvenství vyhrály osvěžovače vzduchu ( a tomu se ani trochu nedivím, takové nesmysly by na světě snad vůbec neměly existovat a také by asi neexistovaly, kdyby bylo lze vždy a všude otevřít okno a načerpat svěží vzduch z přírody). Překvapilo mne ale, že se do ankety vůbec nedostaly reakce na parfémy. Přitom nevěřím, že by se vůně a vůbec ženské voňásky nějak zvlášť zamlouvaly. Přinejmenším značné části mužské populace NE! Mnohokrát jsem se setkala s mužským názorem, že žena by měla být cítit svěžestí vlastního těla, čistotou, maximálně jemnou vůní starodávné kolínské vody. Proč po sobě tedy spousta ženských lije vůně jako odalisky v dávných harémech?