Mísení ras u člověka pořád ještě mnoha lidem leží v žaludku. Osobně znám paní, která si nikdy neopomene smočit, když potká bílou ženu s děckem, které má v krvi evidentně něco černošského, jako by to byl zločin. Nevím, proč se tak čertí, asi má v sobě kousek Hitlera s jeho bláboly o rasové čistotě. Dost mne to ovšem překvapuje, protože o sobě tvrdí, že je věřící a každou neděli chodí do kostela. No, zdravý rozum a toleranci si ještě asi na nejvyšším místě nevyprosila. O kolik jednodušší to mají zvířátka! U takových psíků sice někdo tu a tam ohrne nos a řekne: "Pchá, to je ale podvraťák!" ale většina lidí je bere s úsměvem. Ony jsou také takové prapodivné míchanice ohromně roztomilé! Dnes jsem jednoho stejného pejska potkala před místním krámem. Vrtěl ocáskem a už zdaleka dával najevo, že se mu líbím. A mně se také líbil, byť i tedy koho on to měl v rodu... ! Základem musel být střední knírač, ale hranatá hlava připomínala foxteriéra a silné, vybočené zadní nohy s obrovskými tlapami rozhodně toho nejbasetovatějšího baseta. Ale proč se tomu divit. Prostě - láska je láska!